Regionální úroveň

Mezi jednotlivou obcí a státem existuje řada veřejných úkolů, které přesahují možnosti nebo přirozené území jedné obce, ale současně nevyžadují řízení z jednoho centra pro celou Českou republiku. Právě tento prostor označujeme jako regionální úroveň.

V rámci projektu Deklarace odpovědného státu nejde zatím o název konkrétní instituce. Regionální úroveň představuje především funkci: úroveň správy vhodnou pro záležitosti, které mají širší než místní, ale menší než celostátní význam.

Základní otázka zní:

Které veřejné úkoly potřebují mezistupeň mezi obcí a státem a jak velké území je pro jejich odpovědný výkon vhodné?

Regionální úroveň existuje již dnes

FAKT

Současné ústavní uspořádání České republiky pracuje s obcemi jako základními územními samosprávnými celky a kraji jako vyššími územními samosprávnými celky. Ústava zároveň stanoví, že obec je vždy součástí vyššího územního samosprávného celku.

Praktická organizace veřejné správy je však členitější.

Český statistický úřad eviduje k 1. lednu 2026 vedle krajů například 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 393 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem.

Regionální prostor mezi jednotlivou obcí a státem je tedy již dnes rozdělen mezi několik typů územních struktur.

Samospráva není totéž co správní obvod

Pro další práci je zásadní rozlišovat dva různé principy.

Územní samospráva

Územní celek má vlastní politickou reprezentaci a v zákonem stanoveném rozsahu rozhoduje o svých záležitostech.

Dnes tuto vyšší úroveň představují kraje.

Správní obvod

Území může být vytvořeno pouze pro výkon určité části veřejné správy, aniž by samo bylo samosprávným celkem.

Typickým příkladem je správní obvod obce s rozšířenou působností. Obecní úřad ORP vykonává zákonem svěřenou přenesenou státní správu také pro širší správní obvod.

Toto rozlišení bude zásadní i při hledání budoucí podoby regionální úrovně.

Nejdříve musíme zjistit, jaké funkce potřebujeme, a teprve potom rozhodovat, zda jejich nositelem má být samospráva, správní obvod nebo jiný typ instituce.

Proč regionální úroveň potřebujeme

Obec má přirozenou výhodu blízkosti občanovi.

Stát má naopak schopnost stanovovat jednotná pravidla a koordinovat záležitosti celostátního významu.

Mezi nimi však existují úkoly, jejichž přirozený rozsah je větší než území jedné obce.

Může jít například o některé části:

• dopravní obslužnosti,
• středního školství,
• zdravotních služeb,
• sociálních služeb,
• územního plánování,
• dopravní infrastruktury,
• krizového řízení,
• koordinace veřejných služeb.

To však neznamená, že všechny tyto oblasti musí automaticky patřit jedné regionální instituci.

Každou kompetenci je potřeba posuzovat samostatně.

Regionální úroveň není cílem sama o sobě

Projekt nepředpokládá, že mezi obcí a státem musí existovat určitý počet institucí jen proto, že tomu tak bylo v minulosti nebo že tak funguje současný systém.

Regionální úroveň má smysl pouze tehdy, pokud řeší konkrétní potřebu lépe než obec nebo stát.

Proto platí:

Nejprve funkce → potom odpovědnost → potom instituce → nakonec území.

Pokud určitý úkol dokáže účinně vykonávat obec, nemá být bez důvodu přesouván výše.

Pokud naopak vyžaduje celostátní jednotu, není důvod vytvářet pro něj regionální kompetenci.

Jak velká má regionální jednotka být

To je jedna z hlavních otevřených otázek projektu.

Menší regionální jednotka může mít výhodu:

• větší blízkosti občanovi,
• lepší znalosti místních podmínek,
• přirozenější spádovosti,
• srozumitelnější odpovědnosti.

Větší jednotka může mít:

• větší finanční základ,
• více odborných pracovníků,
• větší schopnost provozovat specializované služby,
• lepší předpoklady pro rozsáhlé infrastrukturní projekty.

Optimální velikost proto nemůže být určena pouze počtem obyvatel nebo rozlohou.

Musí odpovídat funkcím, které má jednotka vykonávat.

Přirozená spádovost

Hranice regionální jednotky by pokud možno měly respektovat skutečné vztahy v území.

Lidé se neorientují pouze podle administrativních hranic.

Jejich každodenní vazby vytvářejí například:

• dojíždění za prací,
• školy,
• zdravotnictví,
• obchod a služby,
• silniční a železniční spojení,
• správní centra,
• kulturní a společenské vazby.

Proto může být užitečné zkoumat přirozené spádové oblasti.

Historické hranice mohou být jedním z podkladů, ale nemohou být jediným kritériem.

Regionální úroveň a odpovědnost

Samotné vytvoření menšího nebo většího regionu problém odpovědnosti neřeší.

Musí být jasné:

• kdo rozhoduje,
• kdo rozhodnutí vykonává,
• kdo službu financuje,
• kdo odpovídá za výsledek,
• kdo kontroluje zákonnost,
• kdo kontroluje hospodaření,
• kam směřuje opravný prostředek.

Regionální jednotka, jejíž pravomoci se budou překrývat s obcí a státem bez jasného rozdělení odpovědnosti, by pouze vytvořila další komplikaci.

Regionální samospráva, nebo výkon státní správy?

OTEVŘENÁ OTÁZKA

Jednou z klíčových otázek je, které regionální funkce mají být:

samosprávné

a které mají být:

výkonem státní správy v území.

Nejde o totéž.

Samospráva znamená možnost obyvatel regionu rozhodovat prostřednictvím volených představitelů o vlastních záležitostech.

Státní správa znamená výkon pravidel stanovených státem.

Budoucí systém může využívat oba principy, ale musí mezi nimi být jasná hranice.

Současné kraje jako jedna z variant

Současných 14 vyšších územních samosprávných celků představuje existující způsob řešení regionální samosprávy.

Projekt Deklarace odpovědného státu nemá vycházet ani z předpokladu, že tento systém musí být zachován, ani z předpokladu, že musí být zrušen.

Krajský systém je potřeba porovnávat s alternativami podle stejných kritérií jako každý jiný návrh.

Například:

• dostupnost,
• správní kapacita,
• hospodárnost,
• přirozená spádovost,
• demokratická odpovědnost,
• schopnost koordinovat veřejné služby,
• náklady na provoz,
• srozumitelnost pro občana.

Teprve takové porovnání může ukázat, zda je vhodnější současný kraj, menší regionální jednotka, jiná kombinace správních obvodů nebo některé kompetence vůbec regionalizovat.

ORP jako zkušenost s menšími správními územími

Česká republika již dnes používá výrazně jemnější regionální síť prostřednictvím správních obvodů obcí s rozšířenou působností.

ČSÚ eviduje 206 správních obvodů ORP; tato struktura je platná od roku 2003.

ORP nejsou regionální samosprávou, ale jejich existence poskytuje důležitou zkušenost s výkonem veřejné správy v menších spádových územích.

Při návrhu budoucího systému proto bude vhodné zkoumat:

• jejich dostupnost,
• velikost,
• spádové vazby,
• správní kapacitu,
• rozdíly mezi jednotlivými obvody,
• vztah k historickým okresům.

Model 77 nemusí ORP kopírovat. Neměl by však jejich zkušenost ignorovat.

---

Regionální úroveň a veřejné služby

Skutečnou podobu regionální úrovně nelze rozhodnout pouze v kapitole o územním uspořádání.

Musí vyplynout z analýzy jednotlivých služeb.

Například:

Školství
Jak velké území je vhodné pro plánování sítě středních škol?

Doprava
Jak velký prostor odpovídá každodenním dopravním vazbám?

Zdravotnictví
Které zdravotní služby vyžadují regionální koordinaci?

Policie a bezpečnost
Které činnosti musí být jednotné a které lze organizovat územně?

Proto budou konkrétní kompetence řešeny především v části Veřejné služby.

Tato kapitola má určit princip regionální úrovně, nikoli předem rozdělit všechny kompetence.

---

Financování regionální úrovně

Regionální odpovědnost nemůže fungovat bez odpovídajícího financování.

Platí základní princip Deklarace:

Financování má následovat kompetenci.

Pokud má regionální jednotka odpovídat za určitý veřejný úkol, musí mít dostatečně stabilní zdroj prostředků.

Současně musí nést odpovědnost za jejich využití.

Podrobná podoba příjmů, přerozdělování a případné solidarity mezi regionálními jednotkami patří do části Finance.

---

Vztah regionální úrovně ke státu

Budoucí systém musí zabránit situaci, kdy:

stát rozhoduje, region platí a nikdo jasně neodpovídá za výsledek.

U každé kompetence proto musí být rozlišeno:

Stát

• stanovuje pravidla?
• určuje minimální standard?
• financuje?
• kontroluje?
• vykonává?

Regionální jednotka

• rozhoduje?
• organizuje?
• financuje?
• provozuje?
• odpovídá za výsledek?

Toto rozdělení bude jedním z nejdůležitějších výsledků další práce projektu.

---

Vztah regionální úrovně k obcím

Stejný princip platí směrem dolů.

Regionální jednotka nemá automaticky přebírat činnosti obcí.

Pokud obec dokáže určitou službu dobře zajistit sama, má být zachována její odpovědnost.

Pokud služba vyžaduje spolupráci více obcí, může být řešením:

• dobrovolná spolupráce obcí,
• společná organizace,
• nebo regionální odpovědnost.

Regionální úroveň tedy nemá být nadřízeným správcem běžného života obcí.

Má vykonávat pouze to, co skutečně vyžaduje širší územní rozsah.

---

Vztah k Modelu 77

NÁVRH K OVĚŘENÍ

Model 77 zkoumá možnost nahradit dnešní regionální uspořádání sítí přibližně 77 zemských obvodů.

Pracovní logika modelu je:

OBČAN → OBEC → ZEMSKÝ OBVOD → STÁT

Zemský obvod by tedy nepředstavoval další vrstvu vloženou mezi dnešní kraje a stát.

Měl by být regionální úrovní samotnou.

To znamená, že návrh musí současně odpovědět na otázku, co se stane se současnými regionálními strukturami a kompetencemi.

Model nemůže pouze přidat 77 nových jednotek k existujícímu systému.

---

Proč právě 77?

OTEVŘENÁ OTÁZKA

Číslo 77 je pracovní hypotézou, nikoli závěrem této kapitoly.

Jeho vhodnost musí být ověřena podle:

• počtu obyvatel,
• dopravních vazeb,
• geografických podmínek,
• spádovosti,
• ekonomických vztahů,
• správní kapacity,
• dostupnosti centra,
• historické zkušenosti,
• očekávaných nákladů.

Pokud analýza ukáže, že vhodný počet regionálních jednotek je jiný, musí být možné návrh změnit.

Podrobná analýza počtu patří do:

Model 77 → Počet obvodů

---

Hranice regionálních jednotek

Stejně otevřená je otázka jejich hranic.

Neměly by být vytvářeny pouze mechanickým obnovením historických okresů.

Historická struktura může být cenným podkladem, ale musí být porovnána se současnými:

• dopravními vztahy,
• sídelní strukturou,
• pracovními regiony,
• dostupností služeb,
• geografickými podmínkami.

Podrobné řešení patří do:

Model 77 → Hranice obvodů

---

Kritéria regionální úrovně

Při hodnocení budoucího regionálního uspořádání by měla být sledována zejména tato kritéria:

Blízkost
Je správa dostatečně blízko občanovi?

Spádovost
Odpovídá území skutečným každodenním vazbám?

Kapacita
Má jednotka dostatek odborných a finančních prostředků?

Hospodárnost
Lze její činnost provozovat s přijatelnými náklady?

Odpovědnost
Je jednoznačné, kdo rozhoduje?

Dostupnost služeb
Nezhorší nové uspořádání jejich dostupnost?

Kontrolovatelnost
Je rozhodování transparentní a podléhá nezávislé kontrole?

Odolnost
Dokáže systém fungovat při krizích a výrazných regionálních rozdílech?

---

Otevřené otázky

Před přijetím výsledného návrhu je nutné odpovědět zejména na otázky:

• Potřebuje Česká republika regionální úroveň mezi obcí a státem?
• Které kompetence jí skutečně patří?
• Má být regionální jednotka samosprávná?
• Které agendy mají být přenesenou státní správou?
• Jak velké mají regionální jednotky být?
• Jaká je jejich minimální ekonomická a personální kapacita?
• Mají respektovat přirozené spádové oblasti?
• Jaký význam mají historické okresní hranice?
• Jak využít zkušenost současných ORP?
• Co by v případném Modelu 77 nahradilo dnešní kraje?
• Jak řešit Prahu a další velké metropolitní oblasti?
• Jak mají být obvody financovány?
• Jak má probíhat kontrola jejich hospodaření?
• Jak budou řešeny služby přesahující hranice jednoho obvodu?
• Jaké budou náklady přechodu?

---

Pracovní závěr

Regionální úroveň má smysl pouze tehdy, pokud existují veřejné funkce, které jsou příliš rozsáhlé pro jednu obec, ale nepotřebují přímé celostátní řízení.

Projekt proto nehledá další správní vrstvu.

Hledá nejvhodnější podobu jediného regionálního mezistupně mezi obcí a státem.

Otázka tedy nezní:

„Jakou další instituci vytvořit?“

ale:

„Jak má být uspořádána regionální odpovědnost, aby nahradila zbytečně složité nebo překrývající se struktury a přitom zachovala dostupnost a kvalitu veřejných služeb?“

Model 77 nabízí jednu pracovní odpověď v podobě přibližně 77 zemských obvodů.

Teprve další analýza však musí ukázat, zda právě tato varianta obstojí lépe než současné kraje, systém ORP nebo jiné možné uspořádání.

Prameny a další četba

• Ústava České republiky, čl. 99–105 – ústavní postavení obcí a vyšších územních samosprávných celků.
• Český statistický úřad – stav územních prvků České republiky k 1. 1. 2026; mimo jiné 206 správních obvodů ORP a 393 obvodů POÚ.
• Český statistický úřad – vymezení správních obvodů obcí s rozšířenou působností a jejich role při výkonu přenesené působnosti.