Hranice obvodů

Hranice zemských obvodů budou patřit k nejcitlivějším částem Modelu 77.

Každá hranice totiž současně ovlivňuje:

POLITICKOU PŘÍSLUŠNOST

VEŘEJNÉ FINANCE

SPRÁVNÍ ODPOVĚDNOST

DOSTUPNOST SLUŽEB

a částečně také:

REGIONÁLNÍ IDENTITU.

Proto hranice nemohou vzniknout pouze:

historickým rozhodnutím

politickou dohodou

ani

mechanickým rozdělením České republiky na přibližně stejně velké části.

Musí vzniknout:

z funkčních vazeb území.

Základní otázka proto nezní:

KUDY CHCEME VÉST HRANICI?

Ale:

KTERÉ OBCE SPOLU TVOŘÍ PŘIROZENÝ A DLOUHODOBĚ ŽIVOTASCHOPNÝ FUNKČNÍ CELEK?

Obec jako základní stavební jednotka

Výchozím pravidlem Modelu 77 má být:

ZEMSKÝ OBVOD SE SKLÁDÁ Z CELÝCH OBCÍ.

Jedna obec má politicky náležet:

do jednoho zemského obvodu.

Nemá se běžně stávat, že:

jedna část obce patří k jednomu obvodu a jiná část k druhému.

Tím získáme:

jednoznačnou demokratickou, finanční a správní příslušnost.

Proč právě obec

Obec je již dnes základním územním samosprávným celkem.

Má:

• vlastní území,
• zastupitelstvo,
• rozpočet,
• majetek,
• politickou reprezentaci.

Proto představuje přirozený:

základní stavební blok vyšší samosprávy.

Model nemá bez mimořádného důvodu:

rozbíjet již existující demokratickou jednotku.

Skladebnost

Moderní české územně správní členění již používá princip skladebnosti. Správní obvody krajů se mimo Prahu člení na správní obvody obcí s rozšířenou působností a správní obvody ORP jsou vymezovány výčtem území obcí.

To podporuje obecný princip:

VYŠŠÍ ÚZEMNÍ JEDNOTKA MÁ BÝT POKUD MOŽNO SLOŽENA Z CELÝCH NIŽŠÍCH JEDNOTEK.

Skladebnost ale nemá být samoúčelná

Model 77 nemá pouze kopírovat:

současné okresy

ORP

nebo

kraje.

Jejich hranice budou:

vstupním datovým materiálem.

Nikoli:

nedotknutelnou podmínkou.

Pokud funkční analýza ukáže, že určitá obec má výrazně silnější vazby:

za současnou hranici ORP nebo okresu,

musíme tuto skutečnost:

prověřit.

Hranice musí vznikat zdola

Nežádoucí postup:

NAKRESLÍME 77 REGIONŮ

↓

PŘIŘADÍME DO NICH OBCE.

Doporučený postup:

OBEC

↓

JEJÍ REÁLNÉ VAZBY

↓

SPÁDOVÉ CENTRUM

↓

SKUPINA FUNKČNĚ PROPOJENÝCH OBCÍ

↓

TEST ŽIVOTASCHOPNOSTI

↓

KANDIDÁTNÍ ZEMSKÝ OBVOD.

To je podstatný metodický rozdíl.

Dojížďka jako jedna z nejsilnějších datových vrstev

Jedním z nejlepších ukazatelů skutečných každodenních vazeb je:

DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ A DO ŠKOL.

Český statistický úřad zveřejňuje ze Sčítání 2021 detailní data o vyjížďce a dojížďce mezi jednotlivými obcemi. Je možné zjistit obec bydliště i obec pracoviště nebo školy, a data jsou dostupná také v otevřeném formátu.

To nám umožňuje sledovat:

KAM OBYVATELÉ SKUTEČNĚ KAŽDODENNĚ SMĚŘUJÍ.

Dojížďka není pouze doprava

Pravidelná dojížďka často vypovídá o:

EKONOMICKÉM CENTRU

ŠKOLSKÉM CENTRU

DOPRAVNÍM PROPOJENÍ

a částečně:

SPOLEČENSKÉ SPÁDOVOSTI.

Pokud velká část obyvatel několika sousedních obcí:

každodenně směřuje do stejného města,

jde o silný argument, že území tvoří:

funkční region.

Dojížďka ale nesmí rozhodovat sama

Některé oblasti mohou být:

silně závislé na jednom pracovním centru

a současně mít:

jiné vazby ve školství, zdravotnictví nebo dopravě.

Proto musí platit:

JEDNA DATOVÁ VRSTVA ≠ DEFINITIVNÍ HRANICE.

Dojížďka bude:

jedním z nejsilnějších kritérií,

nikoli jediným.

Dopravní dostupnost

Další základní vrstvou bude:

REÁLNÁ DOPRAVNÍ DOSTUPNOST.

Neměli bychom měřit pouze:

kilometry vzdušnou čarou.

Relevantní je:

DOJEZDOVÁ DOBA.

Například:

20 km přes horské území

může být funkčně vzdálenější než:

50 km po kvalitním dopravním spojení.

Automobil nestačí

Dostupnost je vhodné hodnotit alespoň:

AUTOMOBILEM

a

VEŘEJNOU DOPRAVOU.

Zvláště důležitá je veřejná doprava pro:

• děti,
• seniory,
• osoby bez automobilu.

Obvod, jehož centrum je dobře dostupné:

pouze autem,

nemusí být z hlediska veřejných služeb skutečně:

dobře dostupný.

Izolované území

Česká geografie obsahuje:

• horská území,
• pohraniční oblasti,
• řidčeji osídlené regiony.

U nich může být počet obyvatel:

nižší,

ale vzdálenost mezi přirozenými centry:

větší.

Současná zkušenost s ORP už ukazuje, že při vymezování správních obvodů bylo nutné v některých venkovských oblastech s nízkou hustotou zalidnění a velkými dopravními vzdálenostmi připustit výjimky z původních populačních kritérií.

To je důležité poučení pro Model 77.

Stejný počet obyvatel neznamená stejné území

Obvod v hustě osídlené oblasti může být:

geograficky malý.

Obvod v periferní oblasti:

výrazně větší.

To není:

nespravedlnost.

Je to důsledek:

rozdílné geografie osídlení.

Proto není cílem:

stejně velká mapa.

Cílem je:

srovnatelná schopnost samosprávy fungovat.

Ekonomická spádovost

Důležitou vrstvou bude:

EKONOMICKÁ GEOGRAFIE.

Budeme sledovat například:

PRACOVNÍ CENTRA

VÝZNAMNÉ ZAMĚSTNAVATELE

PRŮMYSLOVÉ A OBCHODNÍ OBLASTI

VAZBY MEZI CENTREM A ZÁZEMÍM.

Správní hranice by neměla bez důvodu:

rozdělit jeden silně propojený ekonomický mikroregion.

Ekonomické centrum však není automaticky správní centrum

Město může být:

významným zaměstnavatelským centrem,

ale nemusí být:

nejvhodnějším správním centrem.

Může například mít:

• nevhodnou dopravní dostupnost z části území,
• velmi jednostrannou ekonomickou funkci.

Proto musíme rozlišovat:

EKONOMICKÉ CENTRUM

a

SPRÁVNÍ CENTRUM.

Často se budou překrývat.

Ne vždy.

Veřejné služby

Další vrstvou jsou:

SKUTEČNÉ SPÁDOVÉ VAZBY VEŘEJNÝCH SLUŽEB.

Například:

ŠKOLSTVÍ

ZDRAVOTNICTVÍ

SOCIÁLNÍ SLUŽBY

DOPRAVA.

Pokud několik oblastí dlouhodobě používá:

stejnou síť klíčových služeb,

je to argument pro jejich:

funkční propojení.

Pozor na kruhovou argumentaci

Současná síť veřejných služeb byla často vytvořena podle:

současných krajů a okresů.

Nemůžeme proto říci:

hranice je správná, protože podle ní byly rozmístěny služby.

Musíme rozlišit:

PŘIROZENOU SPÁDOVOST

od

SPÁDOVOSTI VYTVOŘENÉ DOSAVADNÍ ADMINISTRATIVOU.

To je metodicky velmi důležité.

Historická kontinuita

Historické správní hranice mohou představovat:

další vrstvu analýzy.

Ne proto, že stará hranice má:

automatické právo na obnovu.

Ale proto, že dlouhodobá historická příslušnost může ovlivňovat:

• místní vazby,
• orientaci obyvatel,
• institucionální tradici.

Pokud historie potvrzuje:

současné funkční vazby,

má větší význam.

Historie versus současnost

Pokud historická hranice odděluje obce, které dnes:

silně funkčně spolupracují,

nemá být zachována pouze proto:

že je historická.

Platí:

HISTORIE POMÁHÁ VYSVĚTLOVAT HRANICI. NEMÁ JI DIKTOVAT.

Současné ORP

Česká veřejná správa dnes používá 205 obcí s rozšířenou působností; v územním registru se při započtení specifické pražské jednotky eviduje 206 příslušných jednotek. ORP vykonávají širší rozsah přenesené státní správy také pro obyvatele dalších obcí svého správního obvodu.

Pro Model 77 jsou mimořádně cenné, protože již představují:

existující správní mikroregiony.

ORP vznikaly s ohledem na spádovost

Analýzy Ministerstva vnitra popisují správní obvody ORP jako jednotky všeobecné státní správy na mikroregionální úrovni a připomínají jejich návaznost na starší okresní struktury.

Proto by bylo chybou:

jejich hranice při návrhu Modelu 77 ignorovat.

Stejně chybné by však bylo:

považovat je automaticky za nedotknutelné.

První varianta: ORP jako stavební blok

NÁVRH K OVĚŘENÍ

První simulace Modelu 77 může zkusit pravidlo:

ZEMSKÝ OBVOD SE POKUD MOŽNO SKLÁDÁ Z CELÝCH ORP.

Výhody:

• jednodušší data,
• již existující spádové vazby,
• jednodušší přechod,
• méně změn nižších správních struktur.

Nevýhoda celých ORP

Některé současné hranice ORP nemusí:

ideálně odpovídat budoucím obvodům.

Přísné pravidlo by mohlo vytvořit:

horší hranici pouze kvůli zachování současné administrativy.

Proto je vhodnější:

CELÉ ORP JAKO VÝCHOZÍ PREFERENCE, NIKOLI ABSOLUTNÍ PODMÍNKA.

Druhá varianta: obec jako jediná pevná jednotka

Alternativou je:

ORP POUZE JAKO DATOVÁ VRSTVA

a jako skutečný stavební blok používat:

OBEC.

To umožní:

přesnější funkční hranici.

Současně však zvýší:

transformační náklady, pokud vzniknou výrazné rozdíly proti dnešním správním obvodům.

Transformace je tedy kritériem hranice

Pokud existují dvě podobně funkční varianty:

A

a

B,

ale varianta A zachovává:

stávající správní vazby

a varianta B vyžaduje:

rozsáhlou reorganizaci,

může být rozumné preferovat:

A.

Proto do algoritmu potřebujeme přidat:

TRANSFORMAČNÍ NÁKLAD.

Hranice jako optimalizační problém

Model lze chápat jako hledání rovnováhy mezi:

FUNKČNÍ SPÁDOVOSTÍ

DOSTUPNOSTÍ

FISKÁLNÍ ŽIVOTASCHOPNOSTÍ

HISTORICKOU KONTINUITOU

SPRÁVNÍ KONTINUITOU

a

TRANSFORMAČNÍM NÁKLADEM.

Neexistuje:

jedno jednoduché kritérium.

První pracovní algoritmus

NÁVRH K OVĚŘENÍ

Proces může mít následující podobu:

1. OBCE

Vezmeme všechny obce jako základní stavební jednotky.

↓

2. SPÁDOVÁ CENTRA

Identifikujeme významná regionální centra.

↓

3. DOJÍŽĎKA

Zjistíme hlavní proudy práce a škol.

↓

4. DOPRAVA

Přidáme skutečné dojezdové časy.

↓

5. VEŘEJNÉ SLUŽBY

Porovnáme současné spádové vazby.

↓

6. EKONOMIKA

Vyhodnotíme hospodářské vazby a kapacitu.

↓

7. HISTORIE

Přidáme historické a správní vztahy.

↓

8. ORP A OKRESY

Porovnáme návrh se současnými a historickými správními hranicemi.

↓

9. FISKÁLNÍ TEST

Ověříme životaschopnost jednotek.

↓

10. TRANSFORMAČNÍ TEST

Spočítáme důsledky změny hranic.

↓

11. HRANIČNÍ PŘÍPADY

Podrobíme zvláštní analýze sporné obce.

↓

12. VEŘEJNÁ KONZULTACE

Získáme lokální znalost.

↓

13. KONEČNÁ VARIANTA

Vznikne kandidátní mapa.

Centrum nesmí být určeno před obvodem

Velmi důležité pořadí:

NEJPRVE FUNKČNÍ REGION → POTOM CENTRUM.

Ne:

MĚSTO CHCE BÝT CENTREM → NAKRESLÍME MU OBVOD.

Jinak by mapa vznikala:

podle soutěže měst o instituce.

Co je centrum

Centrum nemusí být pouze:

největší město podle počtu obyvatel.

Může být hodnoceno podle:

DOPRAVNÍ DOSTUPNOSTI

POČTU PRACOVNÍCH MÍST

EXISTUJÍCÍCH VEŘEJNÝCH INSTITUCÍ

POLOHY V RÁMCI OBVODU

INFRASTRUKTURY.

Polycentrické regiony

Některá území nemusí mít:

jedno jednoznačně dominantní město.

Mohou existovat:

dvě nebo více přirozených center.

To nemusí být problém.

Model 77 může připustit:

POLYCENTRICKÝ ZEMSKÝ OBVOD.

Politické sídlo a sídla služeb nemusí být totožná

Například:

zastupitelstvo

může sídlit v jednom městě,

zatímco:

odborná organizace

v jiném.

To umožňuje:

rovnoměrnější rozdělení veřejných funkcí.

Nesmí však vzniknout:

nepřehledná decentralizace kanceláří bez funkčního důvodu.

Praha jako mimořádný případ

Praha představuje největší metodický problém.

Administrativní hranice hlavního města neodpovídá:

celé funkční metropolitní oblasti.

Silné každodenní vazby existují:

mezi Prahou a okolními středočeskými obcemi.

Model proto nemůže:

Prahu analyzovat izolovaně pouze podle její správní hranice.

Tři možné pražské scénáře

NÁVRH K OVĚŘENÍ

Varianta A

PRAHA JAKO JEDEN ZEMSKÝ OBVOD.

Varianta B

PRAHA JAKO SPECIFICKÝ METROPOLITNÍ MODEL S VNITŘNÍMI OBVODY.

Varianta C

MODEL ZOHLEDŇUJÍCÍ FUNKČNÍ METROPOLITNÍ VAZBY S OKOLÍM, aniž by nutně znamenal změnu hranice hlavního města.

Každou variantu je nutné:

samostatně modelovat.

Praha není důvodem změnit celý systém

Zvláštní potřeby hlavního města nemají nutit:

celou republiku do stejného modelu.

Je možné, že Praha bude mít:

specifické organizační řešení.

To ale musí být založeno:

na objektivních metropolitních funkcích.

Brno

Podobnou analýzu vyžaduje:

BRNĚNSKÁ METROPOLITNÍ OBLAST.

Rozdíl proti Praze je:

velikost a intenzita metropolitních vazeb.

Přesto i zde může administrativní hranice města:

nedostatečně odpovídat funkčnímu regionu.

Ostravsko

Ostravská oblast je specifická:

polycentrickým charakterem.

Ostrava, Havířov, Karviná, Frýdek-Místek a další města vytvářejí:

komplexní urbanizovaný prostor.

Právě zde by mechanické pravidlo:

JEDNO VELKÉ MĚSTO = JEDEN OBVOD

mohlo být:

zavádějící.

Další polycentrické oblasti

Podobné otázky mohou vzniknout například:

v severních Čechách

nebo dalších pásmech měst, kde:

neexistuje jediné absolutně dominantní centrum.

Model musí být schopný takovou geografii:

rozpoznat.

Periferní oblasti

Na opačné straně stojí území:

bez výrazného velkého centra.

Nelze je pouze:

připojit k nejbližšímu velkému městu,

pokud jsou:

dopravně nebo funkčně orientována jinam.

Právě zde bude významná:

lokální analýza.

Hraniční obce

Nejtěžší rozhodnutí nebudou u obcí:

uprostřed funkčního regionu.

Budou:

na jeho hranici.

U některých může být například:

45 % vazeb k centru A

a

40 % k centru B.

Algoritmus zde neposkytne:

jednoznačnou pravdu.

Sporná obec musí být označena jako sporná

Digitální model nemá skrývat:

nejistotu.

Proto může mít každá obec například:

MÍRU PŘÍSLUŠNOSTI.

Například:

SILNÁ

STŘEDNÍ

SPORNÁ.

To umožní soustředit lidskou analýzu:

tam, kde ji skutečně potřebujeme.

Lokální znalost

Data nemusí zachytit všechno.

Obce mohou znát například:

• tradiční spolupráci,
• plánovanou infrastrukturu,
• problémy veřejné dopravy,
• vazby, které statistická data nezachytí.

Proto má přijít:

VEŘEJNÁ A ODBORNÁ KONZULTACE.

Až:

po vytvoření datového návrhu.

Nejdříve data, potom připomínky

Pokud bychom začali:

politickým vyjednáváním každé hranice,

mohl by vzniknout:

součet lokálních zájmů bez celostátní logiky.

Správný postup:

DATA → PRVNÍ NÁVRH → VYSVĚTLENÍ → PŘIPOMÍNKY → ÚPRAVA.

Obec má být slyšena

Zvláště pokud má obec:

změnit dlouhodobou správní orientaci,

má být:

výslovně konzultována.

To neznamená:

absolutní právo veta.

Ale místní znalost je:

legitimní vstup do rozhodnutí.

Referendum o hranici?

OTEVŘENÁ OTÁZKA

Je třeba později posoudit, zda má významná změna příslušnosti obce vyžadovat:

• rozhodnutí zastupitelstva,
• místní konzultaci,
• případně referendum.

Musíme však zabránit situaci, kdy každý územní spor:

zcela zablokuje funkční uspořádání státu.

Hranice potřebují stabilitu

Jakmile bude systém zaveden:

nemají se hranice měnit každé volební období.

Územní stabilita je důležitá pro:

• investice,
• instituce,
• rozpočty,
• veřejnou identifikaci.

Proto má být změna hranice:

spíše výjimečná.

Stabilita však není neměnnost

Za několik desetiletí se mohou zásadně změnit:

• populace,
• doprava,
• ekonomická centra,
• urbanizace.

Proto musí existovat:

legální mechanismus korekce hranice.

Například pokud dlouhodobá data prokážou:

zásadní změnu funkčních vazeb.

Pravidelný přezkum neznamená pravidelnou změnu

Je možné například:

v delších intervalech analyzovat funkčnost hranic.

Výsledkem může být:

žádná změna.

Smyslem je:

identifikovat dlouhodobé problémy,

nikoli:

permanentně překreslovat stát.

Změna hranice potřebuje vysoký práh

NÁVRH K OVĚŘENÍ

Po ustavení systému by změna měla vyžadovat například kombinaci:

DLOUHODOBĚ PROKÁZANÉ ZMĚNY SPÁDOVOSTI

VYHODNOCENÍ FINANČNÍCH DOPADŮ

STANOVISKA DOTČENÝCH OBCÍ

a

ZÁKONNÉHO POSTUPU.

Tím zabráníme:

účelovému překreslování politických hranic.

Politické hranice nesmějí být upravovány podle volebních výsledků

To je zásadní demokratická pojistka.

Pokud hranice zároveň určují:

volební obvody nebo politickou reprezentaci,

nesmí být možné je měnit:

podle momentální stranické výhodnosti.

Proto musí metodika vymezování stát:

mimo běžnou politickou soutěž.

Nezávislé odborné vymezení

NÁVRH K OVĚŘENÍ

Technickou přípravu hranic může provádět:

nezávislý odborný tým nebo zákonem stanovená komise

na základě:

veřejné metodiky a veřejných dat.

Politická reprezentace následně rozhodne:

zákonným nebo ústavním postupem.

Tím se oddělí:

TECHNICKÝ NÁVRH

od

POLITICKÉHO ROZHODNUTÍ.

Algoritmus nemá rozhodovat za stát

Stejně tak hranice nemůže definitivně určit:

automatický algoritmus.

Algoritmus může:

NAVRHOVAT

POROVNÁVAT

ODHALOVAT ANOMÁLIE.

Konečné rozhodnutí je:

veřejnoprávní a demokratické rozhodnutí.

Transparentní metodika

Každý občan musí být schopen zjistit:

PROČ JE JEHO OBEC V DANÉM OBVODU.

Model by mohl zobrazit například:

55 % pracovní spádovosti k centru A

dopravní dostupnost 32 minut

silná školská spádovost

historická příslušnost

fiskální dopad.

To významně zvýší:

kontrolovatelnost návrhu.

Hranice musí být vysvětlitelná

Pokud nedokážeme hranici:

srozumitelně zdůvodnit,

je to signál, že:

možná není dostatečně robustní.

To neznamená, že každé rozhodnutí bude:

nesporné.

Musí však být:

obhajitelné daty.

Bodový systém?

NÁVRH K OVĚŘENÍ

Jednou z technických možností je vytvořit:

INDEX FUNKČNÍ PŘÍSLUŠNOSTI.

Například:

DOJÍŽĎKA

DOPRAVA

SLUŽBY

EKONOMICKÉ VAZBY

HISTORICKÉ VAZBY

SPRÁVNÍ KONTINUITA.

Každá obec by získala:

skóre vůči okolním centrům.

Skóre však nesmí vytvářet falešnou přesnost

Výsledek:

63,7 bodu

nemusí znamenat:

vědeckou jistotu.

Váhy kritérií obsahují:

hodnotové rozhodnutí.

Proto má skóre sloužit:

jako analytická pomůcka,

nikoli jako:

automatický verdikt.

Test více metodik

Robustnost hranice můžeme ověřit:

několika modely současně.

Například:

Model A – dojížďkový

Silná váha každodenních pracovních vazeb.

Model B – dopravní

Silná váha dostupnosti.

Model C – službový

Silná váha veřejných služeb.

Model D – kombinovaný

Vyvážené váhy.

Pokud obec ve všech modelech patří:

ke stejnému centru,

jde o:

velmi silnou příslušnost.

Hranice konsenzu dat

Ideální hranice vzniká tam, kde se současně mění:

DOJÍŽĎKA

DOPRAVNÍ ORIENTACE

SÍŤ SLUŽEB

a případně:

HISTORICKÁ VAZBA.

Taková hranice nebude:

umělou čárou.

Bude:

hranici skutečných funkčních regionů.

Přirozené bariéry

Některé hranice mohou podporovat také:

GEOGRAFICKÉ BARIÉRY.

Například:

• horské hřebeny,
• špatně průchodné oblasti.

Ne proto, že:

přírodní hranice je automaticky správní hranicí.

Ale protože může významně ovlivňovat:

dopravu a každodenní vazby.

Řeky nejsou automaticky hranice

Historicky se hranice často vedly:

podle řek.

Moderní doprava však může vytvořit:

silně propojené město na obou březích.

Proto se fyzická geografie musí používat:

funkčně, nikoli mechanicky.

Budoucí infrastruktura

Hranice by neměla být založena pouze:

na dnešní dopravě.

Pokud je například realisticky připravována:

zásadní dopravní infrastruktura,

může během několika let:

změnit spádové vztahy.

To je třeba:

zohlednit, ale opatrně.

Plánovaná stavba není:

hotová stavba.

Současnost versus očekávaná budoucnost

Metodika může pracovat:

primárně se současným stavem

a:

sekundárně s vysoce pravděpodobným budoucím vývojem.

Nemáme navrhovat:

hranice podle hypotetických projektů, které nemusí vzniknout.

Demografická budoucnost

Totéž platí pro:

obyvatelstvo.

ČSÚ poskytuje podrobné údaje za obce a ORP a územně analytické podklady obsahují aktuální datové řady využitelné pro prostorové analýzy.

Při hodnocení kandidátního obvodu proto nestačí:

dnešní počet obyvatel.

Musíme sledovat:

trend.

Obvod nesmí vzniknout těsně nad minimem

Pokud minimální funkční kapacita vyžaduje například:

X obyvatel,

není vhodné vytvořit obvod:

těsně nad X

pokud demografická projekce ukazuje:

rychlý pokles.

Potřebujeme:

bezpečnostní rezervu.

Fiskální hranice

Po vytvoření funkčního regionu následuje:

FISKÁLNÍ TEST.

Pokud návrh vytvoří obvod:

extrémně slabý ve srovnání s okolím,

musíme zjistit proč.

Může jít o:

objektivní geografickou realitu.

Nebo:

špatně vedenou hranici.

Hranice nesmí vyrábět bohaté a chudé enklávy účelově

Nemá být možné:

vyjmout ekonomicky silné centrum z jeho přirozeného zázemí

jen proto, aby vznikl:

fiskálně privilegovaný obvod.

Stejně tak nesmíme uměle vytvářet:

strukturálně chudé obvody.

Proto ekonomická integrita musí být:

součástí kontroly mapy.

Sociální struktura nesmí být nástrojem politického kreslení hranic

Hranice nemají být navrhovány:

podle toho, kdo kde volí

ani podle:

sociálního složení obyvatel, pokud nejde o legitimní funkční ukazatel veřejné služby.

Metodika má pracovat:

s funkčními vazbami.

Ne:

s volebním ziskem politických subjektů.

Model musí být politicky neutrální

Algoritmus pro hranice proto nemá obsahovat:

historické výsledky voleb

jako kritérium optimalizace.

Hranice jsou:

infrastruktura demokracie.

Nemají být:

nástrojem politické soutěže.

Zvláštní území

Budeme muset samostatně vyřešit například:

VOJENSKÉ ÚJEZDY

a případné další zvláštní územní režimy.

Současný statistický registr eviduje obce a vojenské újezdy jako samostatné typy územních jednotek a ORP či další vrstvy se s jejich zvláštním postavením musí vypořádat.

Model 77 proto potřebuje:

specifická pravidla pro území bez běžné obecní samosprávy.

Hranice obvodu a veřejné služby

Zásadní pravidlo:

HRANICE ZEMSKÉHO OBVODU NEMÁ BRÁNIT PŘIROZENÉMU VYUŽÍVÁNÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY ZA HRANICÍ.

Například občan nemusí:

ignorovat bližší nemocnici

jen proto, že leží:

v sousedním obvodu.

Obvod je:

jednotkou odpovědnosti a organizace.

Není:

administrativní zdí.

Meziregionální služby

Některé služby mohou být společné:

PRO DVA NEBO VÍCE OBVODŮ.

To je vhodnější než:

uměle měnit hranici pouze kvůli jedné specializované službě.

Proto:

HRANICE MÁ ODPOVÍDAT PRŮNIKU FUNKCÍ, NIKOLI KAŽDÉ FUNKCI ZVLÁŠŤ.

Digitální mapa Modelu 77

Výsledkem nemá být pouze:

statický obrázek.

Digitální mapa může umožnit kliknout:

NA KAŽDOU OBEC

a zjistit:

NAVRHOVANÝ OBVOD

HLAVNÍ SPÁDOVÉ CENTRUM

DOJEZDOVÉ VAZBY

DŮVODY PŘIŘAZENÍ

ALTERNATIVNÍ VARIANTU

MÍRU JISTOTY.

Tím se mapa stane:

kontrolovatelným analytickým modelem.

Veřejnost může navrhnout změnu

Digitální model může umožnit:

PŘIPOMÍNKU K HRANICI.

Například:

„Naše obec má silnější vazby k centru B.“

Taková připomínka nemá:

automaticky změnit mapu.

Má vytvořit:

podnět k ověření dat.

Připomínka musí být vyhodnocena

Správná posloupnost:

PŘIPOMÍNKA

↓

OVĚŘENÍ DAT

↓

ODPOVĚĎ

↓

PŘÍPADNÁ ÚPRAVA.

Tím se veřejná participace stává:

součástí analytického procesu,

nikoli:

hlasováním bez dat.

Verze mapy

Model by měl uchovávat:

HISTORII VERZÍ.

Například:

MODEL 77 – V0.1

MODEL 77 – V0.2

MODEL 77 – V0.3.

U každé změny:

CO SE ZMĚNILO

PROČ

NA ZÁKLADĚ JAKÝCH DAT.

To bude důležité pro:

důvěryhodnost projektu.

Test stability mapy

Kvalitní mapa by měla být:

ROBUSTNÍ VŮČI MALÝM ZMĚNÁM DAT.

Pokud například malá změna váhy jednoho kritéria způsobí:

přesun desítek obcí mezi obvody,

model je:

nestabilní.

To je varovný signál.

Stabilní jádro a přechodové pásmo

Každý kandidátní obvod může být rozdělen analyticky na:

STABILNÍ JÁDRO

a

HRANIČNÍ PÁSMO.

Stabilní jádro tvoří obce s:

jednoznačnými vazbami.

Hraniční pásmo:

obce s více směry spádovosti.

To umožní efektivnější analýzu.

Přirozený obvod nebude geometricky hezký

Výsledná mapa nemusí mít:

pravidelné tvary.

Funkční vazby lidí:

nevytvářejí kruhy ani čtverce.

Některé obvody mohou mít:

výběžky nebo nepravidelný tvar.

To samo o sobě není problém.

Extrémně nepravidelná hranice je však signál

Pokud obvod obsahuje:

úzké koridory, izolované části nebo výrazně nespojité území,

je třeba:

znovu prověřit funkční logiku.

Výchozí princip má být:

ÚZEMNÍ SOUVISLOST.

Enklávy a exklávy

Model by se jim měl:

pokud možno vyhnout.

Nejen kvůli estetice.

Komplikují:

• dopravu,
• správu,
• územní identifikaci.

Výjimka by potřebovala:

mimořádně silné funkční odůvodnění.

Hranice nemá být všude kompromisem

Pokud data jednoznačně ukazují:

silnou příslušnost obce k určitému regionu,

nemá být hranice změněna pouze:

aby měla sousední jednotka hezčí počet obyvatel.

Funkční vazba má mít:

vyšší prioritu než matematická symetrie.

Vyrovnávání velikosti má své místo

Současně není možné ignorovat:

extrémní nerovnováhu.

Pokud jeden obvod má například několikanásobně vyšší populaci než podobně postavené okolní jednotky:

musíme analyzovat proč.

Ale řešením nemá být:

automatické administrativní rozřezání funkčního regionu.

Hranice následuje komunitu funkcí, ne tabulku

To lze shrnout:

NEJPRVE VAZBA → POTOM VELIKOSTNÍ KONTROLA.

Nikoli:

NEJPRVE CÍLOVÝ POČET OBYVATEL → POTOM HRANICE.

Kritéria hranic

Pracovní soubor kritérií Modelu 77 tedy tvoří:

1. ÚZEMNÍ SOUVISLOST

Obvod má tvořit souvislé území.

2. OBECNÍ SKLADEBNOST

Obec patří celá do jednoho obvodu.

3. DOJÍŽĎKOVÁ SPÁDOVOST

Práce a školy.

4. DOPRAVNÍ DOSTUPNOST

Auto i veřejná doprava.

5. EKONOMICKÉ VAZBY

Centrum a jeho zázemí.

6. VEŘEJNÉ SLUŽBY

Skutečné funkční vztahy.

7. FISKÁLNÍ ŽIVOTASCHOPNOST

Schopnost nést kompetence.

8. DEMOGRAFICKÁ UDRŽITELNOST

Současnost i vývoj.

9. SPRÁVNÍ KONTINUITA

ORP, okresy a další relevantní struktury.

10. HISTORICKÁ KONTINUITA

Jako podpůrná, nikoli rozhodující vrstva.

11. TRANSFORMAČNÍ NÁKLAD

Kolik změna hranice vyvolá dalších změn.

Pořadí kritérií bude třeba ověřit

Tento seznam zatím není:

definitivním váhovým systémem.

Další fáze musí zjistit:

která kritéria jsou nejsilnější

a:

jak se vzájemně kombinují.

Především nesmíme vytvořit:

matematický model, který pouze skryje předem zvolenou politickou mapu.

Otevřené otázky

Pro další práci zůstávají zejména otázky:

• Má být obec absolutně nedělitelným stavebním prvkem?
• Mají být pokud možno zachovány celé ORP?
• Za jakých podmínek lze současnou hranici ORP překročit?
• Jakou váhu má pracovní dojížďka?
• Jakou školská dojížďka?
• Jak měřit dopravní dostupnost?
• Jakou roli má veřejná doprava?
• Jakou roli má počet obyvatel?
• Jakou roli má hospodářská kapacita?
• Jak měřit fiskální životaschopnost?
• Jakou váhu má historická příslušnost?
• Jak vyčíslit transformační náklad změny hranice?
• Jak řešit obce s rozdělenou spádovostí?
• Má obec v hraničním pásmu získat zvláštní možnost vyjádření?
• Jaký mechanismus má existovat pro Prahu?
• Jaký pro Brno?
• Jak řešit polycentrickou Ostravskou oblast?
• Jak pracovat s vojenskými újezdy?
• Jak řešit oblasti s výrazným populačním poklesem?
• Jaký má být vztah hranic k budoucím dopravním projektům?
• Kdo má technický návrh hranic připravovat?
• Jak zajistit jeho politickou neutralitu?
• Jak často se mají hranice po zavedení přezkoumávat?
• Jak vysoká má být zákonná překážka jejich změny?
• Jak zabránit účelovému politickému překreslování?
• Jak zveřejnit všechna použitá data a váhy?
• Jak umožnit veřejnosti ověřit návrh?

Vztah k Modelu 77

NÁVRH K OVĚŘENÍ

Hranice Modelu 77 nemají vzniknout:

PŘEKRESLENÍM HISTORICKÝCH OKRESŮ

ani:

SLOUČENÍM PEVNĚ DANÉHO POČTU ORP.

ORP, okresy, kraje a historické struktury budou:

referenčními vrstvami.

Výsledná hranice má vzniknout z:

průniku současných funkčních vazeb.

Pracovní posloupnost:

OBCE

↓

SPÁDOVÁ DATA

↓

CENTRA

↓

DOPRAVA

↓

SLUŽBY

↓

EKONOMIKA

↓

DEMOGRAFIE

↓

FISKÁLNÍ TEST

↓

HISTORICKÁ A SPRÁVNÍ KONTINUITA

↓

TRANSFORMAČNÍ NÁKLAD

↓

HRANIČNÍ PŘÍPADY

↓

KONZULTACE

↓

KANDIDÁTNÍ HRANICE.

Pracovní závěr

Hranice zemských obvodů nemají být politickým výchozím bodem Modelu 77.

Mají být:

VÝSLEDKEM ANALÝZY.

Český statistický systém dnes umožňuje pracovat s velmi detailními údaji až do úrovně jednotlivých obcí a základních sídelních jednotek. K dispozici jsou rovněž data o dojížďce mezi obcemi a GIS vrstvy obcí a správních obvodů ORP.

To nám umožňuje postupovat výrazně přesněji než při historických správních reformách.

Pro Model 77 proto platí:

HRANICI NEKRESLÍME PODLE TOHO, KAM CHCEME OBEC ZAŘADIT. ZJIŠŤUJEME, KAM OBEC SVÝMI REÁLNÝMI VAZBAMI PATŘÍ.

Současně:

ŽÁDNÝ ALGORITMUS NEMÁ AUTOMATICKY ROZHODOVAT O ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOSTI OBČANŮ.

Data vytvoří:

návrh.

Odborná analýza jej:

ověří.

Dotčené obce a veřejnost mohou přinést:

lokální znalost.

A konečné vymezení musí vzniknout:

transparentním zákonným a demokratickým postupem.

Nejdůležitější pravidlo této kapitoly proto zní:

OBEC → VAZBY → FUNKČNÍ REGION → TEST ŽIVOTASCHOPNOSTI → HRANICE.

Nikoli:

HRANICE → A TEPRVE POTOM HLEDÁNÍ DŮVODŮ, PROČ DO NÍ OBCE PATŘÍ.