Referendum a přímá demokracie

Odhadovaný čas čtení: 25minut 6 views

Referendum představuje nástroj přímé demokracie, při kterém občané nerozhodují o tom, kdo bude veřejnou moc vykonávat, ale přímo o konkrétní veřejné otázce.

Tím se zásadně liší od voleb.

VOLBY

→ občan vybírá své zástupce.

REFERENDUM

→ občan rozhoduje přímo o konkrétní otázce.

Oba mechanismy vycházejí ze stejného demokratického principu, ale plní jinou funkci.

Pro Deklaraci odpovědného státu proto není základní otázkou:

Má být více referend, nebo méně referend?

Správnější otázka zní:

O kterých věcech je vhodné, aby občané rozhodovali přímo, za jakých podmínek a jak přitom chránit právní stát, základní práva, stabilitu veřejných institucí a odpovědnost za důsledky rozhodnutí?

Ústavní základ přímé demokracie

FAKT

Ústava České republiky stanoví, že lid je zdrojem veškeré státní moci a vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.

Současně čl. 2 odst. 2 výslovně připouští, že ústavní zákon může určit případy, kdy lid vykonává státní moc přímo.

Český ústavní systém tedy přímou demokracii nevylučuje.

Není však postaven na principu, že by občané mohli kdykoli hlasovat o libovolné otázce státní moci.

Přímý výkon moci musí mít právní základ.

Zastupitelská a přímá demokracie nejsou protivníci

Referendum bývá někdy stavěno proti parlamentní nebo zastupitelské demokracii.

Takové rozdělení je příliš jednoduché.

Moderní demokratický stát může používat oba mechanismy.

Zastupitelská demokracie je vhodná zejména tam, kde je potřeba:

dlouhodobé rozhodování,
soustavná práce s legislativou,
rozpočtová odpovědnost,
politický kompromis,
průběžná kontrola vlády.

Referendum může být vhodné u jasně vymezené otázky, o které je možné smysluplně rozhodnout přímo.

Proto může být referendum:

doplňkem zastupitelské demokracie,

nikoli nutně její náhradou.

Referendum musí mít předmět

Základním pravidlem musí být:

občan musí přesně vědět, o čem hlasuje.

Otázka nemá spojovat několik nesouvisejících rozhodnutí.

Nemá být formulována tak, aby:

předem podsouvala odpověď,
byla nesrozumitelná,
umožňovala několik zásadně odlišných interpretací výsledku.

Současný zákon o místním referendu již například požaduje, aby byla otázka položena jednoznačně a bylo na ni možné odpovědět „ano“ nebo „ne“.

Rozhodnutí musí být možné uskutečnit

Referendum nemá být pouze politickým průzkumem veřejného mínění.

Pokud má být jeho výsledek právně závazný, musí být jasné:

kdo má výsledek vykonat

zda jej vůbec může vykonat.

Proto je zásadní vazba:

OTÁZKA → KOMPETENCE → ROZHODNUTÍ → ODPOVĚDNÝ ORGÁN → REALIZACE.

Obec nemůže například referendem závazně rozhodovat o věci, kterou zákon svěřuje výhradně státu.

Stejný princip bude muset platit pro budoucí zemské obvody.

Místní referendum

FAKT

České právo již zná místní referendum podle zákona č. 22/2004 Sb.

Referendum se může týkat věcí náležejících do samostatné působnosti obce nebo statutárního města. Koná se tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva.

Místní referendum může být vyhlášeno:

z rozhodnutí zastupitelstva

nebo

na základě občanského návrhu podporovaného stanoveným počtem oprávněných osob.

Současné právo tedy již kombinuje:

iniciativu zastupitelstva

iniciativu občanů.

Občanská iniciativa

Referendum by nemělo být pouze nástrojem politické reprezentace.

Pokud jej mohou vyvolat také občané, vzniká možnost otevřít otázku, kterou zastupitelstvo samo otevřít nechce.

Tím se referendum stává také:

kontrolním prvkem samosprávy.

Je však legitimní požadovat určitou minimální podporu návrhu.

Jinak by veřejná správa mohla být nucena organizovat hlasování o otázkách podporovaných pouze velmi malou skupinou.

Podpisový práh

Současný systém místního referenda odstupňuje potřebnou podporu návrhu podle velikosti obce.

Například u menších obcí je požadován vyšší procentní podíl oprávněných osob než u největších měst.

Logika je pochopitelná:

stejné procento může v malé a velké obci představovat velmi rozdílnou praktickou překážku.

Podobný problém budeme muset řešit i u případného zemského a celostátního referenda.

Krajské referendum

FAKT

České právo zná také krajské referendum podle zákona č. 118/2010 Sb.

Může se konat pouze na celém území kraje a rozhoduje se v něm o otázkách náležejících do samostatné působnosti kraje.

Krajské referendum může vyhlásit zastupitelstvo kraje nebo může vzniknout na základě návrhu přípravného výboru.

Občanský návrh musí podle současných pravidel podpořit podpisem alespoň 6 % oprávněných osob s trvalým pobytem v kraji.

Tento systém představuje přirozený výchozí bod pro úvahy o referendu zemských obvodů v Modelu 77.

Nemusí však být automaticky převzat beze změn.

Platnost a závaznost

Referendum může používat několik různých prahů.

Je třeba rozlišovat:

účast potřebnou k platnosti

počet hlasů potřebný k závaznosti rozhodnutí.

U současného krajského referenda je rozhodnutí platné při účasti alespoň 35 % oprávněných osob.

Pro závaznost je současně potřeba souhlas nadpoloviční většiny účastníků a tato většina musí představovat alespoň 25 % všech oprávněných osob.

Stejná základní konstrukce existuje také u místního referenda.

Proč existuje kvórum?

Kvórum má chránit legitimitu rozhodnutí.

Pokud by o významné veřejné otázce rozhodovala pouze velmi malá část obyvatel, vzniká otázka, zda má být takové rozhodnutí závazné pro všechny.

Kvórum však vytváří také opačný problém.

Pokud je příliš vysoké, může se strategie odpůrců změnit z:

hlasovat proti

neúčastnit se hlasování, aby nebylo platné.

To může deformovat skutečné politické preference.

Proto není možné určit správné kvórum pouze intuitivně.

Je třeba analyzovat jeho dopady.

Účast versus většina

Referendum může mít několik modelů.

Například:

prostá většina hlasujících bez účastnického kvóra,

většina hlasujících při minimální účasti,

nebo:

většina hlasujících představující současně určitou část všech oprávněných voličů.

Každý model vytváří jiné motivace.

Projekt by proto neměl mechanicky převzít současná čísla.

Má nejprve určit:

jak vysokou legitimitu má konkrétní typ rozhodnutí vyžadovat.

O čem nelze hlasovat

Přímá demokracie nemůže automaticky znamenat:

většina může rozhodnout úplně o všem.

Současný zákon o místním referendu proto obsahuje řadu výluk.

Místní referendum se například nemůže konat o:

místních poplatcích a rozpočtu,
vytvoření nebo zrušení orgánů obce,
volbě a odvolání starosty a dalších vyjmenovaných představitelů,
otázce odporující právním předpisům,
některých věcech rozhodovaných ve zvláštním řízení,
schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky.

Krajské referendum je obdobně omezeno na samostatnou působnost kraje.

Většina nemůže zrušit základní práva

Základním principem demokratického právního státu musí být:

DEMOKRACIE ≠ NEOMEZENÁ VLÁDA VĚTŠINY.

Ústava sama stanoví, že politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny, ale rozhodování většiny musí dbát ochrany menšin. Současně nepřipouští změnu podstatných náležitostí demokratického právního státu.

Referendum proto nemá být nástrojem, kterým lze obejít ústavní ochranu základních práv.

Stejné právní hranice, které chrání občana před Parlamentem nebo vládou, musí chránit občana také před momentální většinou v referendu.

Ústavní přezkum otázky

NÁVRH K OVĚŘENÍ

U celostátního referenda by měl existovat mechanismus, který ještě před hlasováním ověří, zda otázka:

je ústavně přípustná,

je dostatečně určitá,

spadá do oblasti, o níž lze referendem rozhodovat.

To je důležité zejména proto, že zrušit výsledek celostátního hlasování až po referendu by bylo politicky i právně mimořádně problematické.

Také návrh obecného celostátního referenda projednávaný v roce 2026 počítal s přezkumem otázky Ústavním soudem.

Tento návrh však není platným právem.

Celostátní referendum

Česká republika dnes nemá obecný mechanismus, který by umožňoval vyvolat celostátní referendum o libovolné přípustné otázce státní politiky.

Ústava pouze umožňuje, aby ústavní zákon stanovil případy přímého výkonu státní moci.

V roce 2026 byl připravován nový návrh ústavního zákona o celostátním referendu.

Podle zveřejněného návrhu by referendum mohli navrhnout občané s podporou nejméně 300 000 podpisů nebo Parlament a některé otázky by byly z referenda výslovně vyloučeny. K 30. červnu 2026 však návrh pouze dokončil připomínkové řízení; nejde tedy o platnou obecnou úpravu celostátního referenda.

Pro projekt je proto celostátní referendum skutečnou:

OTEVŘENOU OTÁZKOU.

Referendum o konkrétní otázce versus obecný zákon

Je třeba rozlišovat dva modely.

Jednorázové referendum

Pro konkrétní mimořádně významnou otázku je přijat zvláštní ústavní rámec.

Obecný institut referenda

Ústavní pořádek předem stanoví:

kdo referendum může vyvolat,
potřebný počet podpisů,
přípustné otázky,
kontrolu otázky,
pravidla hlasování,
právní účinky výsledku.

Druhý model umožňuje referendum používat opakovaně.

Současně vyžaduje mnohem důkladnější systém pojistek.

Závazné nebo poradní referendum?

OTEVŘENÁ OTÁZKA

Referendum nemusí mít vždy stejný právní účinek.

Může být:

ZÁVAZNÉ

→ příslušný orgán musí jeho rozhodnutí respektovat,

nebo:

KONZULTATIVNÍ

→ občané vyjadřují stanovisko, ale konečné právní rozhodnutí zůstává zastupitelskému orgánu.

Oba modely mají rozdílnou funkci.

Pokud je hlasování pouze poradní, musí to být občanovi naprosto jasné ještě před hlasováním.

Není vhodné vytvářet referendum působící jako rozhodnutí a následně tvrdit, že výsledek byl pouze doporučením.

Referendum nemá být průzkum veřejného mínění

Organizace referenda:

stojí veřejné prostředky,
mobilizuje celou společnost,
vytváří silné politické očekávání.

Proto nemá být používáno tam, kde veřejná instituce ve skutečnosti pouze potřebuje zjistit názor občanů.

K tomu mohou sloužit levnější a flexibilnější nástroje:

veřejná konzultace,
průzkum,
připomínkové řízení,
participativní proces.

Referendum je vhodné především tam, kde má hlasování:

jasný právní nebo politický důsledek.

Kvalita otázky

Referendum může zásadně zkreslit veřejnou vůli špatně položenou otázkou.

Například otázka může:

spojit dvě nesouvisející věci,
obsahovat hodnotící tvrzení,
předpokládat nepravdivou skutečnost,
skrývat finanční nebo právní důsledek.

Proto by měl existovat test referendové otázky.

1. Jednoznačnost

Je možné otázce rozumět pouze jedním zásadním způsobem?

2. Jednotnost

Rozhoduje se skutečně o jedné věci?

3. Neutralita

Nenutí formulace voliče k preferované odpovědi?

4. Proveditelnost

Je možné výsledek realizovat?

5. Kompetence

Má příslušná úroveň veřejné moci pravomoc rozhodnutí vykonat?

6. Zákonnost

Je předmět hlasování slučitelný s právním a ústavním pořádkem?

Informovaný souhlas občanů

Komplexní veřejné rozhodnutí nelze vždy úplně popsat jednou větou na hlasovacím lístku.

Občan proto potřebuje před hlasováním snadno dostupné neutrální informace:

CO SE MĚNÍ

CO SE STANE PŘI ANO

CO SE STANE PŘI NE

JAKÉ JSOU ODHADOVANÉ NÁKLADY

KDO BUDE VÝSLEDEK REALIZOVAT.

Stát nemá občanovi říkat:

jak má hlasovat.

Má mu umožnit porozumět:

o čem hlasuje.

Oficiální informační dokument

NÁVRH K OVĚŘENÍ

U významného referenda by mohl existovat jednotný veřejný informační dokument.

Obsahoval by:

přesné znění otázky,
právní stav před hlasováním,
důsledek obou možností,
předpokládané finanční dopady,
časový rámec realizace,
právní omezení.

Jeho obsah by musel být vytvořen transparentním a kontrolovatelným způsobem.

Neměl by obsahovat doporučení:

hlasujte ANO

nebo

hlasujte NE.

Argumenty pro a proti

Vedle neutrálního vysvětlení může být vhodné vytvořit prostor pro:

ARGUMENT PRO

ARGUMENT PROTI.

Tyto argumenty však nejsou neutrální státní informací.

Musí být jasně označeno:

kdo je předkládá.

Tím lze oddělit:

fakta o otázce

politické argumentace.

Kampaň před referendem

Také referendum vytváří politickou kampaň.

Mohou v ní vystupovat:

politické strany,
občanské iniciativy,
spolky,
jednotlivci,
další veřejné subjekty v mezích zákona.

U významných referend proto vzniká podobná otázka jako u voleb:

Kdo kampaň financuje?

Transparentnost financování může být důležitým předpokladem důvěryhodnosti procesu.

Veřejná moc v referendové kampani

Zvlášť citlivé je postavení vlády, obce nebo zemského obvodu.

Veřejná instituce má právo vysvětlovat:

předmět hlasování,
právní důsledky,
ověřitelné informace.

Je však nutné velmi opatrně oddělit:

INFORMOVÁNÍ OBČANA

KAMPANĚ PLACENÉ Z VEŘEJNÝCH PENĚZ.

Pravidla musí být stanovena předem.

Opakování referenda

Referendum nemůže být opakováno každý měsíc pouze proto, že některá strana nebyla spokojena s výsledkem.

Současné místní právo například omezuje nové referendum o stejné věci po určitou dobu.

Podobný princip je rozumné analyzovat také pro zemské a případné celostátní referendum.

Jinak by mohl vzniknout systém:

hlasujeme tak dlouho, dokud nevznikne požadovaný výsledek.

Změna okolností

Na druhé straně nemůže být rozhodnutí referenda nezměnitelné navždy.

Může dojít k:

zásadní společenské změně,
technologické změně,
změně mezinárodních podmínek,
generační změně.

Proto je třeba určit:

po jaké době a za jakých okolností lze stejnou otázku znovu otevřít.

Referendum a rozpočet

Rozpočtová rozhodnutí jsou komplikovaná tím, že každý výdaj má alternativní náklad.

Rozhodnutí:

postavit konkrétní projekt

nemusí říkat:

který jiný výdaj bude snížen nebo jak bude projekt financován.

Současné místní referendum proto například neumožňuje hlasovat přímo o rozpočtu obce.

To neznamená, že referendum nesmí mít finanční dopad.

Znamená to, že vztah přímé demokracie a rozpočtové odpovědnosti musí být přesně definován.

Referendum a daně

Stejný problém vzniká u:

daní,
poplatků,
veřejného dluhu.

Rozhodnout pouze:

snižme příjmy

bez rozhodování o:

výdajích

může rozpojit politický přínos od finanční odpovědnosti.

Proto je vhodné velmi opatrně vymezit, které fiskální otázky mohou být předmětem referenda a za jakých podmínek.

Referendum a základní práva

Existují otázky, o kterých většina nemá mít neomezenou pravomoc rozhodovat.

Základní práva chrání jednotlivce také proti většině.

Proto musí referendový systém respektovat:

ÚSTAVU

LISTINU ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

SOUDNÍ OCHRANU.

Přímá demokracie není výjimkou z právního státu.

Je jedním z jeho demokratických mechanismů.

Referendum a mezinárodní závazky

Celostátní referendum může zasahovat také do oblasti mezinárodních závazků.

Ústava obsahuje zvláštní pravidla pro přenos některých pravomocí na mezinárodní organizaci a připouští, aby ústavní zákon v takové věci požadoval souhlas referenda.

U budoucí obecné úpravy proto musí být jasné:

které mezinárodní otázky lze referendu předložit

jaký bude právní účinek výsledku vůči existujícím závazkům České republiky.

Místní referendum v Modelu 77

NÁVRH K OVĚŘENÍ

Místní referendum by mělo zůstat důležitým nástrojem obecní samosprávy.

Jeho logika odpovídá subsidiaritě:

o místní samosprávné otázce mohou rozhodovat přímo občané dotčené obce.

Model 77 nemusí tento princip zásadně měnit.

Má však prověřit:

podpisové hranice,
účastnické kvórum,
rozsah přípustných témat,
způsob informování občanů.

Zemské referendum

Pokud zemský obvod získá vlastní významné samosprávné kompetence, je logické analyzovat také:

ZEMSKÉ REFERENDUM.

Výchozím bodem může být současné krajské referendum.

Zemské referendum by se mohlo týkat pouze:

SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI ZEMSKÉHO OBVODU.

Nemohlo by rozhodovat o:

státní zahraniční politice,
celostátních daních,
trestním právu,
otázkách náležejících obci,
otázkách svěřených státu.

Platí tedy:

ÚROVEŇ REFERENDA MUSÍ ODPOVÍDAT ÚROVNI KOMPETENCE.

Zemský obvod nemůže referendem převzít pravomoc státu

Pokud stát například rozhoduje o páteřní energetické nebo dopravní infrastruktuře, zemské referendum nemůže samo vytvořit novou právní kompetenci zemského obvodu.

Občané zemského obvodu mohou vyjádřit politický názor.

Právně závazné referendum však musí zůstat uvnitř pravomocí daného obvodu.

To je důležité pro zachování:

jednotného státu a právní jistoty.

Podpisový práh zemského referenda

OTEVŘENÁ OTÁZKA

Současné krajské referendum používá 6% podpisovou hranici pro občanskou iniciativu.

Model 77 však počítá s podstatně větším počtem a pravděpodobně menší průměrnou populací zemských obvodů než mají dnešní kraje.

Proto nelze automaticky převzít:

6 %.

Je třeba simulovat, kolik konkrétních podpisů by práh znamenal v:

nejmenším obvodu,
průměrném obvodu,
největším obvodu.

Teprve potom lze rozhodnout, zda je pravidlo přiměřené.

Celostátní referendum

OTEVŘENÁ OTÁZKA

U celostátního referenda musí projekt odpovědět nejméně na šest základních otázek:

KDO jej může vyvolat?

KOLIK občanů musí návrh podpořit?

O ČEM lze hlasovat?

KDO předem ověří přípustnost otázky?

JAKÁ účast nebo většina je potřebná?

JAKÝ je právní účinek výsledku?

Bez odpovědi na těchto šest otázek je debata „pro referendum / proti referendu“ příliš obecná.

Občanská iniciativa bez referenda

Přímá demokracie nemusí znamenat pouze referendum.

Může existovat také občanská iniciativa.

Například určitý počet občanů může získat právo:

předložit návrh zastupitelskému orgánu k povinnému projednání.

Orgán následně rozhodne standardním demokratickým postupem.

To je méně silný nástroj než referendum.

Může však být vhodný u témat, kde občané chtějí:

otevřít agendu

bez toho, aby automaticky rozhodovali o konečném řešení.

Petice versus iniciativa

Petice již umožňuje občanům obracet se na orgány veřejné moci.

Silnější institut občanské iniciativy by však mohl znamenat například:

po dosažení určitého počtu podpisů musí zastupitelstvo návrh veřejně projednat a hlasovat o něm.

To vytváří mezistupeň:

PETICE

→ občan žádá,

OBČANSKÁ INICIATIVA

→ občan vynutí projednání,

REFERENDUM

→ občan přímo rozhoduje.

Toto rozlišení může být pro budoucí Model 77 velmi užitečné.

Participativní nástroje

Dalšími nástroji účasti mohou být například:

veřejné konzultace,
připomínkování,
občanská shromáždění,
participační rozpočty.

Ty však nemají stejnou demokratickou váhu jako referendum.

Je proto důležité nepoužívat pojem:

přímá demokracie

pro každý mechanismus komunikace státu s veřejností.

Projekt má přesně rozlišovat:

INFORMOVÁNÍ

KONZULTACI

INICIATIVU

PŘÍMÉ ROZHODNUTÍ.

Občanské panely

NÁVRH K OVĚŘENÍ

U některých složitých témat lze analyzovat také občanské panely nebo občanská shromáždění sestavená transparentní metodou.

Jejich výhodou může být možnost:

podrobnějšího studia tématu,
diskuse,
slyšení odborných argumentů.

Nemají však automaticky stejnou demokratickou legitimitu jako hlasování všech oprávněných občanů.

Mohou být:

poradním nástrojem,

nikoli automatickou náhradou zastupitelstva nebo referenda.

Digitální participace

Digitální stát může výrazně zjednodušit:

podávání občanských iniciativ,
kontrolu podpisů,
informační podporu,
zveřejnění argumentů.

Je však nutné oddělit:

DIGITÁLNÍ INICIATIVU

INTERNETOVÉHO HLASOVÁNÍ.

Elektronické ověření podpory návrhu může mít zcela jiná bezpečnostní rizika než tajné hlasování v referendu.

Proto nemusí být technologické řešení stejné.

Referendum a digitální hlasování

Stejně jako u voleb platí:

digitální stát nemusí automaticky znamenat internetové referendum.

Referendum musí zachovat:

tajnost,
svobodu hlasování,
spolehlivou identifikaci oprávněné osoby,
nezávislou kontrolovatelnost,
odolnost proti útoku.

Technologické pohodlí nesmí být nadřazeno integritě hlasování.

Soudní ochrana

Současné místní referendum podléhá soudní kontrole.

Přípravný výbor se může obrátit na soud například při sporu o vyhlášení referenda a po hlasování lze za zákonných podmínek požadovat vyslovení neplatnosti hlasování nebo rozhodnutí. Přezkum náleží správním soudům.

Tento princip je zásadní.

Referendum je přímý demokratický akt.

To však neznamená, že jeho:

organizace a zákonnost

stojí mimo soudní kontrolu.

Soud nesmí rozhodovat místo voliče

Soudní přezkum má řešit:

zákonnost procesu

přípustnost otázky.

Nemá řešit:

zda občané hlasovali politicky správně.

Stejně jako u voleb musí být zachována hranice:

SOUD CHRÁNÍ PRAVIDLA

OBČAN ROZHODUJE O OTÁZCE.

Kompetenční karta referenda

Pro Digitální model státu lze vytvořit samostatnou kartu:

ÚROVEŇ

→ obec / zemský obvod / stát,

PŘEDMĚT

→ o čem lze rozhodnout,

INICIÁTOR

→ zastupitelstvo / občané / případně Parlament,

PODPORA

→ potřebný počet podpisů,

PŘEZKUM OTÁZKY

→ kdo kontroluje její zákonnost,

KVÓRUM

→ podmínky platnosti,

ZÁVAZNOST

→ právní účinek,

REALIZACE

→ kdo musí rozhodnutí provést,

SOUDNÍ OCHRANA

→ jak lze napadnout porušení pravidel.

Tím bude možné jednotlivé modely přímé demokracie transparentně porovnávat.

Test referenda

Před zařazením konkrétní otázky do referenda by měl být proveden test:

Kompetence

Patří otázka rozhodující úrovni?

Jednoznačnost

Je zřejmé, o čem se hlasuje?

Proveditelnost

Lze výsledek skutečně uskutečnit?

Ústavnost

Nezasahuje nepřípustně do základních práv nebo ústavního pořádku?

Finanční důsledky

Jsou známé hlavní rozpočtové dopady?

Časový účinek

Jak dlouho má být rozhodnutí závazné?

Odpovědnost

Kdo má rozhodnutí realizovat?

Teprve poté má být otázka předložena občanům.

Kritéria odpovědného systému přímé demokracie

Systém lze hodnotit podle:

Dostupnosti
Může občan realisticky iniciovat rozhodování?

Legitimity
Je pro závazné rozhodnutí vyžadována přiměřená podpora?

Jednoznačnosti
Rozumí občan otázce a jejím důsledkům?

Právní přípustnosti
Je referendum uvnitř ústavního a kompetenčního rámce?

Ochrany menšin
Nemůže většina jednoduše odstranit základní práva menšiny?

Transparentnosti
Je financování kampaně a proces dohledatelný?

Odpovědnosti
Je jasné, kdo výsledek provede?

Stability
Nelze stejné rozhodnutí bez důvodu neustále opakovat?

Kontroly
Existuje nezávislý soudní přezkum zákonnosti?

Otevřené otázky

Pro další práci zůstávají zejména otázky:

Má Česká republika zavést obecný institut celostátního referenda?
Kdo by jej mohl iniciovat?
Kolik podpisů by měla občanská iniciativa potřebovat?
Které otázky mají být z celostátního referenda vyloučeny?
Má být výsledek vždy závazný?
Má existovat minimální účast?
Má existovat minimální podíl všech oprávněných voličů pro závaznost?
Kdo má přezkoumávat otázku před hlasováním?
Jak dlouho má být výsledek závazný?
Kdy lze referendum o stejné otázce zopakovat?
Jak mají být zveřejňovány ekonomické důsledky rozhodnutí?
Jak regulovat financování referendových kampaní?
Jak oddělit veřejné informování od veřejně financované kampaně?
Má zemský obvod mít vlastní referendum?
Jaký podpisový práh má mít zemské referendum?
Mají se podmínky místního referenda změnit?
Má existovat silnější občanská legislativní iniciativa?
Jak využít digitální prostředky bez oslabení tajnosti a integrity hlasování?

Vztah k Modelu 77

NÁVRH K OVĚŘENÍ

Model 77 může vytvořit tři přirozené úrovně referenda:

MÍSTNÍ REFERENDUM

→ otázky samostatné působnosti obce,

ZEMSKÉ REFERENDUM

→ otázky samostatné působnosti zemského obvodu,

CELOSTÁTNÍ REFERENDUM

→ pouze ústavně vymezené otázky České republiky, pokud bude tento institut přijat.

Každá úroveň má rozhodovat pouze uvnitř vlastních kompetencí.

Nemá platit:

vyšší účast občanů ruší kompetenční pravidla.

Naopak:

PŘÍMÁ DEMOKRACIE MUSÍ RESPEKTOVAT STEJNÉ ROZDĚLENÍ ODPOVĚDNOSTI JAKO DEMOKRACIE ZASTUPITELSKÁ.

Pro Model 77 je proto vhodná posloupnost:

KOMPETENCE

→ PŘÍPUSTNÁ OTÁZKA

→ OBČANSKÁ INICIATIVA

→ PŘEZKUM

→ HLASOVÁNÍ

→ ZÁVAZNÝ VÝSLEDEK

→ ODPOVĚDNOST ZA REALIZACI.

Pracovní závěr

Referendum může být silným demokratickým nástrojem.

Právě proto musí mít jasná pravidla.

Nemá sloužit:

k obcházení ústavního pořádku,

k odstraňování základních práv,

k rozhodování o věcech, které dané úrovni nepřísluší,

ani

jako dražší forma průzkumu veřejného mínění.

Má umožnit občanům převzít přímou demokratickou odpovědnost za konkrétní rozhodnutí tam, kde je taková forma rozhodování vhodná.

Pro Deklaraci odpovědného státu proto lze formulovat princip:

Čím přímější je rozhodovací moc občanů, tím přesnější musí být otázka, pravidla, informace a odpovědnost za důsledky.

A pro Model 77:

Obec rozhoduje přímo o místních věcech, zemský obvod o zemských věcech a stát o věcech celostátních. Referendum nesmí být nástrojem, kterým jedna úroveň převezme kompetenci jiné.

Přímá demokracie a zastupitelská demokracie tak nemusí stát proti sobě.

Mohou vytvářet jeden systém:

OBČAN VOLÍ ZÁSTUPCE

→ ZÁSTUPCI PRŮBĚŽNĚ SPRAVUJÍ VEŘEJNÉ ZÁLEŽITOSTI

→ OBČANÉ MOHOU VE VYMEZENÝCH OTÁZKÁCH ROZHODNOUT PŘÍMO

→ ÚSTAVA A SOUDY CHRÁNÍ PRAVIDLA A ZÁKLADNÍ PRÁVA.

Prameny a další četba

Ústava České republiky, zejména čl. 2, 6 a 10a – lid jako zdroj státní moci, možnost jejího přímého výkonu a ústavní limity demokratického rozhodování.
Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu – předmět místního referenda, občanská iniciativa, výluky, závaznost a soudní ochrana.
Ministerstvo vnitra – aktuální přehled krajského referenda podle zákona č. 118/2010 Sb., včetně občanské iniciativy, podpisové hranice a pravidel platnosti a závaznosti.
Ministerstvo vnitra – přehled současných právních předpisů pro místní a krajská referenda.
Návrh ústavního zákona o celostátním referendu z roku 2026 – návrh obecného celostátního mechanismu; k 30. červnu 2026 bylo ukončeno připomínkové řízení, nejde o platnou právní úpravu.