Finanční kontrola

Veřejné prostředky nejsou penězi veřejné instituce v soukromém smyslu. Jsou prostředky, které veřejná moc spravuje proto, aby prostřednictvím nich zajišťovala zákonem a demokratickým rozhodováním stanovené veřejné úkoly.

Proto nestačí vědět pouze:

KOLIK PENĚZ BYLO UTRACENO.

Odpovědný stát musí být schopen zjistit také:

KDO VÝDAJ SCHVÁLIL,

NA JAKÝ ÚČEL,

PODLE JAKÝCH PRAVIDEL,

CO ZA NĚJ VEŘEJNOST ZÍSKALA

a

ZDA BYLO STEJNÉHO VÝSLEDKU MOŽNÉ DOSÁHNOUT HOSPODÁRNĚJI.

Finanční kontrola proto nemá být pouze kontrolou účetních dokladů.

Má být součástí celého systému:

ROZHODNUTÍ → ZÁVAZEK → VÝDAJ → PLNĚNÍ → VÝSLEDEK → KONTROLA → NÁPRAVA → ODPOVĚDNOST.

Co má finanční kontrola chránit

Základním smyslem finanční kontroly je chránit veřejné prostředky před:

NEZÁKONNÝM POUŽITÍM

PLÝTVÁNÍM

NEHOSPODÁRNOSTÍ

PODVODEM

DUPLICITNÍM FINANCOVÁNÍM

NEODŮVODNĚNÝM RIZIKEM

a také před situací, kdy veřejný výdaj sice proběhl formálně správně, ale:

NESPLNIL ÚČEL, PRO KTERÝ BYL SCHVÁLEN.

Právě poslední bod je pro odpovědný stát zásadní.

Správně založená faktura ještě neznamená:

správně použitou veřejnou korunu.

Zákonnost není totéž jako hospodárnost

Veřejný výdaj může být:

ZÁKONNÝ

a přesto:

NEHOSPODÁRNÝ.

Může být:

ÚČETNĚ SPRÁVNÝ

a přesto:

NEÚČELNÝ.

Může odpovídat schválenému rozpočtu a současně vytvořit:

velmi špatný poměr mezi cenou a výsledkem.

Proto finanční kontrola nemůže být omezena na otázku:

Máme ke všemu doklad?

Musí také zkoumat:

Proč byl výdaj uskutečněn a čeho dosáhl?

Současný právní rámec v roce 2026

FAKT – STAV K ZÁŘÍ 2026

Do konce roku 2026 se finanční kontrola ve veřejné správě řídí především zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Ten upravuje veřejnosprávní kontrolu i vnitřní kontrolní systém veřejných institucí. Ministerstvo financí definuje veřejnosprávní kontrolu jako kontrolu skutečností rozhodných pro hospodaření s veřejnými prostředky, a to před jejich poskytnutím, v průběhu jejich použití i následně.

Současný zákon však skončí k 31. prosinci 2026. Od 1. ledna 2027 jej nahradí nový zákon č. 231/2025 Sb.

To znamená, že při tvorbě dlouhodobého Modelu 77 nemá smysl stavět koncepci pouze na systému, který má za několik měsíců skončit.

Nový systém od roku 2027

FAKT

Zákon č. 231/2025 Sb., o řízení a kontrole veřejných financí, byl vyhlášen v červenci 2025 a nabude účinnosti 1. ledna 2027. Ministerstvo financí uvádí, že období do konce roku 2026 slouží veřejným institucím k implementaci nového systému.

Nový zákon je pro tuto koncepci mimořádně zajímavý tím, že již v základních zásadách výslovně stanoví povinnost nakládat s veřejnými prostředky:

ÚČELNĚ

HOSPODÁRNĚ

a

EFEKTIVNĚ.

Tyto tři pojmy lze označit jako princip:

3E.

Účelnost

Nový zákon definuje účelnost jako stav, kdy:

dosažené výsledky odpovídají stanoveným cílům.

To znamená:

pokud stát utratí veřejné prostředky přesně podle rozpočtu, ale:

nedosáhne cíle, pro který byly prostředky určeny,

nelze výsledek označit za plně odpovědné hospodaření pouze proto, že účetnictví souhlasí.

Základní otázka:

DOSÁHLI JSME TOHO, KVŮLI ČEMU JSME PENÍZE VYDALI?

Hospodárnost

Hospodárnost se vztahuje k tomu, zda byly potřebné zdroje získány:

ve správnou dobu, v potřebném množství, v odpovídající kvalitě a za co nejvýhodnější cenu.

To však neznamená:

vždy koupit nejlevnější nabídku.

Nejlevnější produkt může mít například:

• kratší životnost,
• vyšší provozní náklady,
• nižší kvalitu.

Proto je třeba sledovat:

CELKOVOU HODNOTU PLNĚNÍ.

Efektivnost

Efektivnost podle nového zákona sleduje vztah mezi:

POUŽITÝMI ZDROJI

PROVEDENÝMI ČINNOSTMI

a

DOSAŽENÝMI VÝSLEDKY.

Zjednodušeně:

KOLIK VÝSLEDKU JSME ZÍSKALI ZA VYNALOŽENÉ PROSTŘEDKY?

To vytváří velmi důležitý posun:

OD KONTROLY PAPÍRU KE KONTROLE VÝSLEDKU.

3E jako základ finančního řízení

Pro Deklaraci odpovědného státu lze přijmout pracovní princip:

ÚČELNOST → DĚLÁME SPRÁVNOU VĚC?

HOSPODÁRNOST → POŘIZUJEME JI ZA ODPOVÍDAJÍCÍCH PODMÍNEK?

EFEKTIVNOST → DOSAHUJEME ODPOVÍDAJÍCÍHO VÝSLEDKU VZHLEDEM K POUŽITÝM ZDROJŮM?

Teprve jejich kombinace vytváří:

ŘÁDNÉ FINANČNÍ ŘÍZENÍ.

Cíl musí vzniknout před výdajem

Nový zákon od roku 2027 výslovně pracuje také s cíli a ukazateli tam, kde je jejich stanovení relevantní. Cíle mají být konkrétní, měřitelné, dosažitelné, věcně související a časově vymezené.

To je klíčový princip.

Pokud veřejná instituce nejprve:

UTRATÍ PENÍZE

a teprve potom začne hledat:

jaký výsledek výdaj vlastně přinesl,

je kontrola obrácena.

Správná posloupnost je:

PROBLÉM → CÍL → UKAZATEL → ROZHODNUTÍ → VÝDAJ → VÝSLEDEK → VYHODNOCENÍ.

Finanční kontrola začíná před podpisem smlouvy

Jednou z nejčastějších chyb v představě o kontrole je myšlenka:

kontrola přijde až poté, co byly peníze utraceny.

To je pozdě.

Pokud už stát:

• podepsal nevýhodnou smlouvu,
• zaplatil,
• převzal nepoužitelné plnění,

může kontrola pouze:

konstatovat škodu.

Proto má finanční kontrola začít již:

PŘED VZNIKEM ZÁVAZKU.

Kontrola předběžná

Před rozhodnutím o výdaji je třeba ověřit například:

EXISTUJE PRÁVNÍ DŮVOD?

EXISTUJE ROZPOČTOVÉ KRYTÍ?

JE VÝDAJ POTŘEBNÝ?

JE ZVOLENÝ POSTUP PŘIMĚŘENÝ?

JSOU IDENTIFIKOVÁNA HLAVNÍ RIZIKA?

To je často důležitější než kontrola:

o rok později.

Kontrola průběžná

U dlouhodobých projektů nelze čekat:

až na jejich konec.

Pokud projekt trvá:

pět let,

má být možné průběžně zjistit:

ROSTE CENA?

MĚNÍ SE ROZSAH?

PLNÍ DODAVATEL?

STÁLE PROJEKT DÁVÁ SMYSL?

Průběžná kontrola umožňuje:

problém napravit ještě v době, kdy náprava něco změní.

Kontrola následná

Po uskutečnění výdaje je třeba ověřit:

BYLO PLNĚNÍ DODÁNO?

ODPOVÍDALO SMLOUVĚ?

BYL SPLNĚN ÚČEL?

BYL VÝSLEDEK PŘIMĚŘENÝ NÁKLADŮM?

VZNIKLO POUČENÍ PRO DALŠÍ ROZHODNUTÍ?

Následná kontrola proto nesmí být:

archivací faktur.

Životní cyklus veřejné koruny

Pro Model 77 navrhujeme jednoduchý kontrolní řetězec:

POTŘEBA

→ CÍL

→ ROZPOČET

→ SCHVÁLENÍ

→ ZÁVAZEK

→ PLNĚNÍ

→ PLATBA

→ VÝSLEDEK

→ VYHODNOCENÍ

→ ODPOVĚDNOST.

Digitální stát by měl být schopen tento řetězec u významnějších výdajů:

datově propojit.

Rozpočet není povolení utratit peníze bez dalšího zkoumání

Schválená rozpočtová položka znamená:

existenci politického a finančního rámce výdaje.

Neznamená:

povinnost peníze za každou cenu utratit.

Pokud se během roku ukáže:

výdaj už není potřebný,

odpovědná instituce nemá být motivována:

rychle vyčerpat prostředky, aby o ně příští rok nepřišla.

To vytváří:

rozpočtovou neefektivitu.

„Musíme vyčerpat rozpočet“ není veřejný cíl

Veřejným výsledkem není:

100% vyčerpání přidělených peněz.

Může být zcela odpovědné:

část prostředků neutratit,

pokud původně plánovaný výdaj:

již není potřebný nebo by nebyl hospodárný.

Proto má systém hodnotit:

SPLNĚNÍ CÍLE

nikoli:

PROCENTO VYČERPANÉHO ROZPOČTU.

Veřejná zakázka je pouze část finanční kontroly

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, upravuje pravidla zadávání veřejných zakázek a povinnosti zadavatelů a dodavatelů. K září 2026 je účinné znění platné do konce roku 2026.

Veřejná zakázka je však pouze:

jednou částí životního cyklu výdaje.

Správně provedené zadávací řízení ještě samo neodpovídá na otázku:

Bylo vůbec správné danou věc pořizovat?

Nejlepší soutěž špatnou investici nezachrání

Představme si projekt, který veřejná instituce:

vůbec nepotřebuje.

Zakázku může vysoutěžit:

• transparentně,
• konkurenčně,
• za nízkou cenu.

Přesto zůstává problém:

veřejné peníze byly použity na nepotřebnou věc.

Proto musí finanční kontrola začínat:

PŘED VEŘEJNOU ZAKÁZKOU.

Kontrola ceny

Cena je významná.

Nesmí být však jediným měřítkem.

Je třeba sledovat:

POŘIZOVACÍ CENU

PROVOZNÍ NÁKLADY

ÚDRŽBU

ŽIVOTNOST

NÁKLADY UKONČENÍ

PŘÍPADNOU LIKVIDACI.

To vytváří:

CELOŽIVOTNÍ NÁKLAD.

Nejlevnější nabídka může být dražší

Pokud zařízení stojí při nákupu:

méně,

ale jeho provoz je výrazně:

dražší,

může být celkově méně hospodárné.

Proto:

HOSPODÁRNOST ≠ NEJNIŽŠÍ POŘIZOVACÍ CENA.

Finanční řízení má pracovat s:

celkovými náklady a hodnotou za peníze.

Hodnota za peníze

Pro koncepci lze použít jednoduchou otázku:

CO VEŘEJNOST ZÍSKALA ZA JEDNU KORUNU VEŘEJNÉHO VÝDAJE?

To neznamená, že každou hodnotu lze:

přesně vyjádřit finančně.

Například:

• bezpečnost,
• vzdělání,
• kulturní dědictví

mají i nepeněžní výsledky.

Stále je však možné zkoumat:

zda byl zvolený nástroj přiměřený cíli.

Veřejná finanční podpora

Finanční kontrola se netýká pouze:

přímých nákupů státu.

Týká se také:

• dotací,
• návratných finančních výpomocí,
• dalších forem veřejné finanční podpory.

Ministerstvo financí uvádí, že veřejnosprávní kontrola veřejné finanční podpory sleduje žadatele a příjemce podpory, kterou veřejný orgán poskytuje. Tento základní mechanismus zůstává zachován i v systému účinném od roku 2027.

Dotace potřebuje kontrolu před i po

Před poskytnutím dotace má být jasno:

PROČ JI POSKYTUJEME

CO MÁ VZNIKNOUT

KDO JE ODPOVĚDNÝ

JAK BUDE VÝSLEDEK OVĚŘEN.

Po realizaci:

BYLY PODMÍNKY SPLNĚNY?

DOSÁHL PROJEKT CÍLE?

NEBYL STEJNÝ NÁKLAD FINANCOVÁN DVAKRÁT?

Finanční kontrola nemá být honem na drobné formální chyby

Kontrolní kapacita je:

omezená.

Pokud kontrolor věnuje několik dní:

marginální administrativní chybě s minimálním dopadem,

nemůže stejný čas věnovat:

mnohamilionovému riziku.

Proto má být finanční kontrola:

RIZIKOVĚ ORIENTOVANÁ.

Riziko jako základ kontroly

Kontrolní systém má zkoumat zejména:

VÝŠI VEŘEJNÝCH PROSTŘEDKŮ

SLOŽITOST OPERACE

PRAVDĚPODOBNOST CHYBY

MOŽNÝ DOPAD

PŘEDCHOZÍ PROBLÉMY

STŘET ZÁJMŮ

NEOBVYKLÉ TRANSAKCE.

Základní princip:

VYŠŠÍ RIZIKO → SILNĚJŠÍ KONTROLA.

Stejná kontrola pro tisíc korun a miliardu nedává smysl

Proces finanční kontroly má být:

přiměřený.

Drobný provozní nákup nemá nutně potřebovat:

stejnou kontrolní architekturu

jako:

miliardová infrastrukturní investice.

To neznamená:

malé výdaje se nekontrolují.

Znamená:

intenzita kontroly odpovídá riziku.

Segregace rolí

Jedním z významných ochranných principů je:

JEDEN ČLOVĚK NEMÁ BEZ KONTROLY NAVRHNOUT, SCHVÁLIT, OBJEDNAT, PŘEVZÍT A ZAPLATIT TUTÉŽ VÝZNAMNOU OPERACI.

Oddělení rolí omezuje:

• chyby,
• podvody,
• zneužití.

Nesmí však být provedeno tak mechanicky, aby malá obec potřebovala:

pět lidí pro každý drobný výdaj.

Opět je nutná:

přiměřenost.

Čtyři oči

U významnějších operací může být vhodný princip:

ČTYŘ OČÍ.

Tedy že rozhodnutí nebo operaci nezávisle ověří:

alespoň dvě odpovědné osoby v odlišných rolích.

Smyslem není:

dva podpisy pro dva podpisy.

Smyslem je:

skutečná kontrola druhou osobou.

Podpis bez kontroly je jen rituál

Pokud osoba dokument automaticky podepisuje:

protože „to vždy podepisuje“,

nevzniká:

kontrola.

Vzniká:

formální podpisový řetězec.

Proto má být u každého kontrolního podpisu jasné:

CO PŘESNĚ TATO OSOBA OVĚŘUJE?

Odpovědnost za rozhodnutí musí být osobně dohledatelná

To neznamená:

veřejně zveřejnit jméno každého referenta u každé faktury.

Vnitřní systém však musí umět určit:

KDO NAVRHL

KDO SCHVÁLIL

KDO OVĚŘIL PLNĚNÍ

KDO UVOLNIL PLATBU.

To vytváří:

AUDITNÍ STOPU.

Digitální auditní stopa

Elektronický finanční systém může zaznamenat:

DATUM

ÚKON

UŽIVATELSKOU ROLI

SCHVÁLENÍ

ZMĚNU

VAZBU NA SMLOUVU

VAZBU NA ROZPOČET

VAZBU NA PLATBU.

Při kontrole pak není nutné:

ručně skládat příběh výdaje z několika šanonů.

Jedna veřejná koruna, jedna datová stopa

NÁVRH K OVĚŘENÍ

U významnějších veřejných výdajů by měl být digitálně propojen:

ROZPOČTOVÝ ZÁMĚR

→ SCHVÁLENÍ

→ SMLOUVA

→ OBJEDNÁVKA

→ FAKTURA

→ PLATBA

→ MAJETEK NEBO SLUŽBA

→ VÝSLEDEK.

Nemusí vzniknout:

jeden obří informační systém.

Stačí, aby jednotlivé systémy používaly:

propojitelné identifikátory a standardy.

Kontrola bez dat je drahá

Pokud jsou informace rozděleny mezi:

• účetnictví,
• registr smluv,
• systém veřejných zakázek,
• dotační systémy,
• majetkovou evidenci,

a nelze je jednoduše propojit, kontrolor musí:

opakovaně ručně získávat stejné údaje.

To zvyšuje:

náklady kontroly.

Digitalizace má proto kontrolu:

zjednodušovat, nikoli pouze elektronizovat papír.

Kontrolní data mohou odhalovat anomálie

Digitální systémy mohou upozornit například na:

opakované dělení zakázek

neobvyklé změny ceny

opakujícího se dodavatele

výdaj výrazně odlišný od běžné ceny

platbu bez odpovídající smlouvy

duplicitní fakturu.

Takové upozornění však znamená:

SIGNÁL K PROVĚŘENÍ,

nikoli:

důkaz pochybení.

Algoritmus nesmí automaticky odsuzovat

Stejný princip jsme použili u korupce.

RED FLAG ≠ DŮKAZ VINY.

Automatizovaný systém může říci:

„Tato operace je neobvyklá.“

Nemá bez dalšího říci:

„Tato osoba porušila zákon.“

Rozhodnutí musí učinit:

kompetentní člověk nebo orgán podle příslušného procesu.

Vnitřní kontrolní systém

Finanční kontrola není pouze činnost:

externích kontrolorů.

Každá veřejná instituce má potřebovat:

vlastní systém řízení rizik a kontroly.

Vedoucí veřejné instituce nemá čekat:

až externí kontrola najde problém.

Jeho úkolem je vytvořit systém, který:

problémům předchází.

Vedoucí odpovídá za systém

Finanční kontrola proto nemá stát pouze na:

účetní

nebo

interním auditorovi.

Odpovědnost za správné finanční řízení má primárně:

VEDENÍ INSTITUCE.

Kontrolní útvar může:

• upozorňovat,
• ověřovat,
• doporučovat.

Nemůže převzít:

manažerskou odpovědnost za rozhodování.

Kontrolor nemá rozhodovat místo vedení

Pokud interní auditor začne:

schvalovat každou operaci,

kterou později audituje, ztrácí:

nezávislost.

Proto je třeba důsledně oddělit:

ŘÍZENÍ

a

AUDIT.

Management:

rozhoduje a odpovídá.

Audit:

nezávisle hodnotí systém.

Interní audit

Nový zákon účinný od roku 2027 posiluje význam interního auditu a u části státní správy nahrazuje dosavadní veřejnosprávní kontrolu hospodaření právě komplexnějším interním auditem. Ministerstvo financí uvádí, že smyslem je ověřovat významná rizika ohrožující hospodaření daného rozpočtového celku.

To odpovídá principu Modelu 77:

KONTROLOVAT RIZIKO, NIKOLI MECHANICKY OPAKOVAT STEJNOU KONTROLU.

Nezávislost interního auditu

Interní auditor je:

uvnitř organizace,

ale musí mít dostatečnou:

funkční nezávislost.

Nemá být hodnocen podle toho:

kolik problémů skryje.

Musí mít možnost upozornit vedení:

na nepříjemný problém.

Jinak audit přestává plnit svou funkci.

Interní audit není policie

Smyslem interního auditu není primárně:

hledat pachatele.

Jeho úkolem je ověřovat:

• procesy,
• řízení rizik,
• vnitřní kontrolní systém.

Pokud zjistí podezření na závažné protiprávní jednání, následují:

příslušné právní postupy.

Ale běžný audit je především:

nástroj zlepšování řízení.

Kontrol nesmí být zbytečně mnoho

Velkým problémem veřejného sektoru může být:

kontrolní duplicita.

Jednu instituci mohou kontrolovat:

• zřizovatel,
• poskytovatel dotace,
• audit,
• další kontrolní orgány.

Pokud každý znovu požaduje:

stejné dokumenty za stejné období,

vzniká vysoká administrativní zátěž bez odpovídajícího veřejného přínosu.

Nový zákon výslovně požaduje koordinaci

Zákon č. 231/2025 Sb. stanoví zásadu spolupráce, podle které mají orgány veřejné správy při řízení a kontrole veřejných financí vzájemně spolupracovat a koordinovat činnost tak, aby předcházely jejímu neodůvodněnému souběhu.

Tento princip je velmi dobře slučitelný s Deklarací.

Můžeme jej formulovat:

JEDNA INFORMACE → JEDNOU ZÍSKAT → OPRÁVNĚNĚ SDÍLET → NEKONTROLOVAT TOTÉŽ BEZ DŮVODU OPAKOVANĚ.

Koordinace neznamená, že smí kontrolovat jen jeden orgán

Různé kontrolní instituce mohou mít:

odlišnou funkci.

Jedna kontroluje například:

zákonnost dotace.

Jiná:

účetnictví.

Další:

systémovou hospodárnost.

Není tedy cílem:

sloučit všechny kontroly do jedné.

Cílem je:

omezit zbytečné překrývání.

Kontrolní mapa

NÁVRH K OVĚŘENÍ

Každá veřejná instituce může mít digitální:

KONTROLNÍ MAPU.

Ta ukáže:

KDO INSTITUCI KONTROLOVAL

CO KONTROLOVAL

ZA JAKÉ OBDOBÍ

JAKÉ DOKUMENTY BYLY POSKYTNUTY

JAKÉ BYLY ZÁVĚRY

JAKÁ NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ BYLA PŘIJATA.

Další kontrolní orgán tak může zjistit:

co již bylo ověřeno.

Přezkoumání hospodaření samospráv

Samostatnou součástí kontrolního systému je přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků.

Zákon č. 420/2004 Sb. stanoví předmět a pravidla přezkoumávání hospodaření obcí a dalších územních celků. Kontroluje mimo jiné plnění rozpočtu, nakládání s majetkem, veřejné zakázky, pohledávky, závazky, účetnictví a některé ukazatele zadlužení.

To bude pro Model 77:

zásadní výchozí zkušenost.

Přezkoumání není politický dozor

Kontrola hospodaření obce nemá znamenat:

stát rozhoduje, zda se mu líbí politické priority obce.

Pokud obec zákonně rozhodne například:

postavit sportoviště místo jiného projektu,

jde primárně o:

politické rozhodnutí samosprávy.

Finanční kontrola má řešit například:

zákonnost, rozpočet, postup a hospodaření,

nikoli nahrazovat:

voliče při hodnocení politické priority.

Zákonnost a hospodárnost samosprávy

Tady vzniká důležitá rovnováha.

Samospráva má:

politickou autonomii.

Současně používá:

veřejné prostředky.

Proto potřebuje kontrolu, která neříká:

„my bychom peníze utratili jinak“,

ale zkoumá:

zda bylo rozhodnutí přijato podle práva a zda bylo hospodaření řádně řízeno.

Model 77 a kontrola zemských obvodů

Pokud vznikne přibližně 77 zemských obvodů, musí každý podléhat:

pravidelnému finančnímu přezkumu.

Nesmí však vzniknout:

77 různých standardů finanční odpovědnosti.

Základní pravidla musí být:

CELOSTÁTNÍ.

Kdo má zemský obvod kontrolovat?

OTEVŘENÁ OTÁZKA

Možné varianty jsou například:

• specializovaný státní kontrolní orgán,
• nezávislý auditor v zákonném režimu,
• kombinovaný model.

Rozhodující není:

historická kontinuita současných krajských kontrolních struktur.

Máme se ptát:

KTERÝ MODEL VYTVÁŘÍ NEJVĚTŠÍ NEZÁVISLOST, ODBORNOST A NEJMENŠÍ DUPLICITU?

Zemský obvod nesmí kontrolovat sám sebe

Základní princip:

ROZHODUJÍCÍ NEMÁ BÝT KONEČNÝM KONTROLOREM VLASTNÍHO HOSPODAŘENÍ.

Vnitřní kontrola zemského obvodu je nutná.

Nemůže však zcela nahradit:

nezávislou vnější kontrolu.

Obce

U obcí je nutné zachovat:

dostatečnou kontrolu veřejných prostředků

a současně nezatížit malé obce:

nepřiměřenou kontrolní administrativou.

Současný zákon o přezkoumávání hospodaření například již rozlišuje některé postupy podle charakteru územního celku a umožňuje obcím v zákonném režimu využít také auditora.

Model 77 může tuto logiku dále rozvinout:

STEJNÝ STANDARD ODPOVĚDNOSTI → PŘIMĚŘENÝ ZPŮSOB KONTROLY.

Velká obec a malá obec nejsou stejné riziko

Obec s:

• malým rozpočtem,
• několika zaměstnanci

má jinou kontrolní potřebu než velké město spravující:

miliardové rozpočty a desítky organizací.

Proto má intenzita kontroly zohledňovat:

OBJEM PROSTŘEDKŮ

SLOŽITOST

RIZIKO.

Finanční výbor

Samosprávná kontrola může využívat také:

politické kontrolní orgány zastupitelstva.

Je však třeba rozlišovat:

POLITICKOU KONTROLU ZASTUPITELSTVA

od

ODBORNÉHO AUDITU.

Zastupitel má právo kontrolovat:

politické hospodaření obce.

Nemusí být:

profesionálním auditorem.

Obě funkce se:

doplňují.

Finanční kontrola a opozice

Demokratická opozice musí mít přístup k informacím potřebným k:

legitimní politické kontrole hospodaření, v mezích zákona.

Většina nemá mít možnost vytvořit:

netransparentní finanční systém, který vidí pouze vedení obce nebo zemského obvodu.

Transparentní veřejné finance posilují:

politickou odpovědnost.

Transparentnost však není totéž co zveřejnit všechno

Některé informace mohou být chráněné:

• osobní údaje,
• obchodní tajemství,
• bezpečnostní informace.

Proto má platit:

MAXIMÁLNÍ PŘIMĚŘENÁ TRANSPARENTNOST

nikoli:

bezvýhradné zveřejnění každého údaje.

Kontrola majetku

Finanční kontrola se netýká pouze:

peněžních toků.

Veřejná hodnota může být ztracena také:

špatnou správou majetku.

Například:

• nevýhodným prodejem,
• nevyužíváním majetku,
• zanedbanou údržbou,
• nevhodným pronájmem.

Zákon o přezkoumávání hospodaření územních celků proto zahrnuje také nakládání s majetkem.

Neprodat může být stejně nehospodárné jako prodat levně

Finanční kontrola nemá předpokládat:

každý prodej majetku je špatný.

Stejně tak nemá předpokládat:

každé zachování majetku je odpovědné.

Jak jsme stanovili v kapitole Státní majetek:

ZACHOVAT → PŘEVÉST → SDÍLET → JINAK VYUŽÍT → PRODAT

podle funkce.

Kontrola má sledovat:

důvod a hospodářský výsledek.

Pohledávky

Veřejná instituce může přicházet o prostředky nejen:

špatnými výdaji,

ale také:

nevymáhanými příjmy.

Proto musí finanční kontrola sledovat:

• pohledávky,
• jejich splatnost,
• vymáhání,
• odpis.

Kontrola pouze výdajů by poskytovala:

poloviční obraz hospodaření.

Závazky

Podobně je nutné sledovat:

budoucí závazky.

Veřejná instituce může podepsat smlouvu, která vytvoří:

výdaje na mnoho dalších let.

V okamžiku podpisu ještě peníze:

neodešly.

Finanční riziko však již:

vzniklo.

Proto má auditní stopa sledovat:

ZÁVAZEK OD JEHO VZNIKU, NIKOLI AŽ PLATBU.

Garance

Totéž platí pro:

ZÁRUKY A GARANCE.

Stát nebo samospráva může formálně utratit:

nulu,

ale převzít riziko, že v budoucnu zaplatí:

miliardy.

Proto musí být finanční kontrola propojena s:

fiskálními riziky.

Kontrola veřejných podniků

Pokud stát, zemský obvod nebo obec vlastní obchodní společnost, nesmí se veřejná kontrola zastavit:

na hranici právní formy společnosti.

Veřejný vlastník musí vědět:

JAKOU HODNOTU PODNIK SPRAVUJE

JAKÁ RIZIKA PŘIJÍMÁ

JAKÉ ZÁVAZKY VZNIKAJÍ.

Současně musí respektovat:

pravidla obchodní společnosti a její řádné řízení.

Kontrola veřejných podniků nesmí znamenat mikromanagement politikem

Politik nemá rozhodovat:

o každé objednávce veřejné firmy.

Má však nést odpovědnost za:

výkon vlastnických práv.

Finanční kontrola zde musí rozlišovat:

VLASTNICKÝ DOHLED

a

PROVOZNÍ MANAGEMENT.

Kontrola dotací obcím a obvodům

Model 77 má pokud možno omezovat:

účelové dotační financování běžných stabilních kompetencí.

Pokud je činnost trvalou kompetencí obce nebo zemského obvodu, má mít:

stabilní systémový příjem.

Tím lze snížit množství:

dotací, žádostí a následných kontrol.

To je důležitý vztah:

JEDNODUŠŠÍ FINANCOVÁNÍ → JEDNODUŠŠÍ KONTROLA.

Kontrolní systém může odhalit špatnou strukturu financování

Pokud stát potřebuje každý rok:

• vypsat tisíce dotací,
• kontrolovat tisíce žádostí,
• kontrolovat tisíce vyúčtování

na stále stejné základní veřejné služby, problém možná není:

nedostatek kontrolorů.

Může jím být:

špatně nastavený systém financování.

Proto kontrola nemá pouze:

hlídat současný systém.

Má poskytovat informace:

jak jej zjednodušit.

Kontrola jako zdroj reformních dat

Opakované kontrolní nálezy mohou ukazovat například:

stejnou administrativní chybu na stovkách obcí.

To může znamenat:

stovky špatných úředníků.

Ale může to také znamenat:

nesrozumitelné pravidlo.

Odpovědný stát se musí ptát:

JE CHYBA V ČLOVĚKU, PROCESU, INFORMAČNÍM SYSTÉMU, NEBO ZÁKONĚ?

Kontrola nemá pouze sankcionovat

Správná kontrolní smyčka je:

ZJIŠTĚNÍ → PŘÍČINA → NÁPRAVNÉ OPATŘENÍ → ODPOVĚDNOST → OVĚŘENÍ NÁPRAVY → SYSTÉMOVÉ POUČENÍ.

Pokuta sama o sobě:

neopraví špatný proces.

Opakovaná chyba musí mít vyšší váhu

Jednorázová drobná chyba může být:

lidským omylem.

Pokud se stejná závažná chyba opakuje:

rok za rokem,

vzniká otázka:

selhání vedení a vnitřního kontrolního systému.

Proto má systém sledovat:

historii kontrolních zjištění.

Nápravné opatření musí být kontrolováno

Nestačí:

kontrola zjistila problém → instituce slíbila nápravu → spis uzavřen.

Má následovat:

BYLA NÁPRAVA SKUTEČNĚ PROVEDENA?

Bez této fáze může vzniknout:

rituální kontrolní systém.

Veřejná kontrola sama potřebuje kontrolu

Kontrolní orgán má významnou moc.

Může:

• vyžadovat informace,
• hodnotit postupy,
• vytvářet závažná zjištění.

Proto musí být také:

ODBORNÝ

NESTRANNÝ

PŘEZKOUMATELNÝ

a

ODPOVĚDNÝ ZA SVŮJ POSTUP.

Kontrolor nemá stát:

mimo systém odpovědnosti.

Kontrolní závěr musí být doložený

Každé závažné kontrolní zjištění má být založeno na:

konkrétních skutečnostech a právním nebo metodickém kritériu.

Kontrolní orgán nemá vytvářet:

nové povinnosti pouze vlastním názorem, pokud nejsou založené na právním rámci.

Kontrola nesmí být politická zbraň

Finanční kontrola má pracovat podle:

předem daných pravidel a rizikových kritérií.

Nesmí být používána:

selektivně proti politickému soupeři.

To je další důvod pro:

nezávislost, dokumentaci a transparentní plánování kontrol.

Koordinace plánování kontrol

Ministerstvo financí již dnes provozuje informační nástroje sloužící také ke koordinaci plánování finančních kontrol. Centrální harmonizační jednotka zároveň metodicky pokrývá vnitřní kontrolní systém, řídicí kontrolu, interní audit, veřejnosprávní kontrolu a principy 3E.

Model 77 může tuto logiku dále rozvinout:

KONTROLNÍ ORGÁNY VIDÍ PLÁNY OSTATNÍCH → KOORDINUJÍ SE → OMEZUJÍ DUPLICITY.

Kontrolní kapacita se má soustředit na riziko

Místo otázky:

Kolik kontrol jsme provedli?

má stát sledovat:

Jaké riziko jsme pokryli?

Sto kontrol malých a bezrizikových operací nemusí mít stejnou hodnotu jako:

jedna kvalitní kontrola významného systémového rizika.

Počet kontrol není ukazatelem úspěchu

Stejně jako:

počet pokut

není automaticky ukazatelem dobré regulace,

ani:

počet auditů

není automaticky ukazatelem dobré kontroly.

Výsledkem má být:

nižší riziko špatného hospodaření a lepší řízení veřejných prostředků.

Model 77 a nový zákon od roku 2027

Protože nový zákon č. 231/2025 Sb. začne platit ještě před případnou realizací Modelu 77, má projekt vycházet především z:

NOVÉHO PRINCIPU ŘÍZENÍ A KONTROLY VEŘEJNÝCH FINANCÍ,

nikoli obnovovat systém končícího zákona.

Zvlášť významné jsou:

3E

ŘÍZENÍ RIZIK

VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM

INTERNÍ AUDIT

KOORDINACE KONTROL.

Reforma 2027 jako přirozený test

NÁVRH K OVĚŘENÍ

V prvních letech účinnosti nového zákona bude možné sledovat:

SNÍŽILY SE KONTROLNÍ DUPLICITY?

ZLEPŠILO SE ŘÍZENÍ RIZIK?

POSÍLILA SE ODPOVĚDNOST VEDOUCÍCH?

SNÍŽILA SE FORMÁLNOST KONTROL?

FUNGUJE INTERNÍ AUDIT LÉPE?

Pro Model 77 by tato data měla být:

povinným vstupem dalšího návrhu.

Kontrola podle úrovně kompetence

Model 77 má respektovat zásadu:

KDO SPRAVUJE PROSTŘEDKY → ODPOVÍDÁ ZA VNITŘNÍ FINANČNÍ ŘÍZENÍ.

Proto:

OBEC

má odpovídat za vlastní finanční řízení,

ZEMSKÝ OBVOD

za vlastní hospodaření,

STÁT

za státní hospodaření.

Nad tím musí existovat:

odpovídající nezávislá vnější kontrola.

Kontrola nemá převzít řízení

Vnější kontrolní orgán nemá říkat:

„udělejte tuto investici místo jiné“,

pokud tím nepřezkoumává konkrétní právní či finanční povinnost.

Jinak by kontrolor převzal:

politickou rozhodovací pravomoc bez demokratické odpovědnosti.

Kontrola má hodnotit:

pravidla, hospodaření a výsledek podle svého zákonného mandátu.

Jedna kompetence, jeden finanční řetězec

Pro každou kompetenci Modelu 77 má být možné sestavit:

KDO ROZHODUJE

→ KDO SCHVALUJE ROZPOČET

→ KDO VYDÁVÁ PENÍZE

→ KDO VEDE ÚČETNICTVÍ

→ KDO PROVÁDÍ VNITŘNÍ KONTROLU

→ KDO PROVÁDÍ VNĚJŠÍ KONTROLU

→ KDO ODPOVÍDÁ ZA NÁPRAVU.

Pokud je jeden z článků nejasný:

finanční odpovědnost není dokončena.

Finanční karta projektu

NÁVRH K OVĚŘENÍ

Významné veřejné projekty mohou mít jednoduchou veřejnou kartu:

CÍL

SCHVÁLENÝ ROZPOČET

AKTUÁLNÍ ODHAD CELKOVÝCH NÁKLADŮ

UHRAZENO

HLAVNÍ DODAVATELÉ

TERMÍN

AKTUÁLNÍ STAV

VÝZNAMNÉ ZMĚNY

VÝSLEDEK PO DOKONČENÍ.

To umožní spojit:

finanční kontrolu

s

politickou odpovědností.

Změna ceny projektu musí být viditelná

Pokud veřejný projekt začne s rozpočtem:

X

a skončí na:

2X,

nemusí to automaticky znamenat:

pochybení.

Mohly nastat:

• změny rozsahu,
• inflace,
• nepředvídatelné okolnosti.

Musí však být možné zjistit:

PROČ SE CENA ZMĚNILA

KDO ZMĚNU SCHVÁLIL

JAKÝ NOVÝ PŘÍNOS VZNIKL.

Utopené náklady

Veřejná instituce může mít problém zastavit projekt, do kterého již investovala:

velké prostředky.

Argument:

„už jsme do toho dali miliardu, proto musíme pokračovat“

nemusí být ekonomicky správný.

Rozhodnutí má vycházet:

z budoucích nákladů a přínosů,

nikoli pouze:

z minulých výdajů, které už nelze získat zpět.

Možnost projekt zastavit

Odpovědný systém musí připustit:

projekt může být ukončen, pokud další pokračování způsobí větší škodu než jeho zastavení.

To může být politicky nepříjemné.

Ale:

pokračovat v chybném projektu pouze proto, aby nebylo přiznáno předchozí pochybení, může zvyšovat veřejnou ztrátu.

Kontrola před velkou investicí

U významných investic má být před schválením provedena:

ANALÝZA POTŘEBY

VARIANT

CELOŽIVOTNÍCH NÁKLADŮ

RIZIK

FINANCOVÁNÍ.

Největší úspory často nevznikají:

levnější fakturou.

Vznikají:

správným rozhodnutím, zda projekt vůbec realizovat a v jaké podobě.

Kontrola výsledku po dokončení

Po dokončení významného projektu má přijít:

EX-POST VYHODNOCENÍ.

Například:

CO JSME PLÁNOVALI?

CO SKUTEČNĚ VZNIKLO?

KOLIK TO STÁLO?

DOSÁHLI JSME CÍLE?

CO BYCHOM PŘÍŠTĚ UDĚLALI JINAK?

Bez této fáze stát:

opakovaně plánuje bez učení z minulosti.

Kontrola není pouze účetní minulost

Dobrá finanční kontrola je současně:

systémem institucionální paměti.

Umožňuje další vládě, obci nebo zemskému obvodu zjistit:

které typy projektů fungovaly a které ne.

Tím se kontrola stává:

nástrojem budoucího rozhodování.

Kritéria kvalitní finanční kontroly

Systém finanční kontroly lze hodnotit zejména podle:

Zákonnosti
Bylo s veřejnými prostředky nakládáno podle práva?

Účelnosti
Byl splněn cíl?

Hospodárnosti
Byly potřebné zdroje získány za odpovídajících podmínek?

Efektivnosti
Odpovídá výsledek použitým prostředkům?

Předběžné kontroly
Byla rizika prověřena ještě před vznikem závazku?

Průběžné kontroly
Dokážeme problém zjistit během projektu?

Následného vyhodnocení
Víme, co výdaj skutečně přinesl?

Auditní stopy
Lze dohledat, kdo rozhodoval?

Přiměřenosti
Odpovídá kontrola skutečnému riziku?

Nezávislosti
Nekontroluje rozhodující konečně sám sebe?

Koordinace
Neprovádí několik orgánů bezdůvodně tutéž kontrolu?

Nápravy
Vedlo zjištění k odstranění problému?

Učení
Promítla se opakovaná chyba do změny systému?

Otevřené otázky

Pro další práci zůstávají zejména otázky:

• Jak se v praxi osvědčí nový zákon č. 231/2025 Sb. od roku 2027?
• Sníží nový systém kontrolní duplicity?
• Jak nejlépe měřit účelnost, hospodárnost a efektivnost?
• Které veřejné výdaje potřebují povinné stanovení měřitelného cíle?
• Jak nastavit kontrolu malých obcí přiměřeně jejich velikosti?
• Kdo má přezkoumávat hospodaření zemských obvodů?
• Má mít Model 77 jednotný systém externího auditu samospráv?
• Jak zajistit nezávislost externí finanční kontroly?
• Jak koordinovat plány jednotlivých kontrolních institucí?
• Jak propojit rozpočtová, smluvní, majetková a účetní data?
• Může mít každá významná veřejná operace jednotný identifikátor?
• Jak vytvořit finanční kartu velkých veřejných projektů?
• Jak sledovat celoživotní náklady investic?
• Jak vyhodnocovat projekty několik let po dokončení?
• Jak nastavit kontrolu dotací podle rizika?
• Jak omezit dvojí financování?
• Jak rozlišit drobnou formální chybu od skutečného finančního rizika?
• Jak používat automatické indikátory rizika bez automatického označování lidí za viníky?
• Jak nastavit regresní a manažerskou odpovědnost při závažném pochybení?
• Jak zajistit, aby kontrolní nálezy vedly k systémovým změnám?
• Jak zabránit tomu, aby kontrolní instituce fakticky přebíraly politické rozhodování?
• Jak zveřejňovat výsledky kontrol tak, aby byly srozumitelné občanům?

Vztah k Modelu 77

NÁVRH K OVĚŘENÍ

Model 77 má stát na principu:

FINANCOVÁNÍ NÁSLEDUJE KOMPETENCI

a současně:

KONTROLA NÁSLEDUJE VEŘEJNÉ PENÍZE.

Výchozí model:

OBEC

→ vlastní vnitřní finanční řízení a kontrolní mechanismy odpovídající velikosti a riziku,

ZEMSKÝ OBVOD

→ vlastní profesionální finanční řízení, vnitřní kontrolní systém a interní audit v rozsahu odpovídajícím jeho rozpočtu,

STÁT

→ řízení a kontrola státních veřejných prostředků a systémová metodická pravidla,

VNĚJŠÍ KONTROLA

→ nezávislé ověření hospodaření jednotlivých úrovní podle jasného zákonného mandátu.

Nemá vzniknout:

OBEC KONTROLUJE OBVOD → OBVOD KONTROLUJE STÁT

ani mechanická opačná pyramida.

Kontrola má vycházet z:

funkce, právního postavení a charakteru prostředků.

Finanční odpovědnost Modelu 77

Každá kompetence má mít:

ODPOVĚDNÉHO NOSITELE

ROZPOČTOVÝ ZDROJ

SCHVALOVACÍ PRAVOMOC

ÚČETNÍ STOPU

VNITŘNÍ KONTROLU

VNĚJŠÍ KONTROLU

MECHANISMUS NÁPRAVY.

Tím uzavíráme vztah:

KOMPETENCE → ODPOVĚDNOST → NÁKLAD → PŘÍJEM → VÝDAJ → VÝSLEDEK → KONTROLA.

Pracovní závěr

Finanční kontrola nemá být poslední administrativní překážkou před založením účetního dokladu do archivu.

Má být:

součástí samotného řízení veřejných peněz.

Začíná otázkou:

Proč chceme veřejné prostředky použít?

Pokračuje:

Kdo rozhodnutí schválil a jaké riziko posoudil?

A končí:

Co veřejnost za své prostředky skutečně získala?

Pro Deklaraci odpovědného státu proto platí:

Veřejný výdaj není správný pouze proto, že byl správně zaúčtován. Musí být zákonný, odůvodněný, hospodárný a musí směřovat k výsledku, pro který byl schválen.

Současně:

Nejúčinnější finanční kontrola není ta, která nejlépe popíše již vzniklou škodu. Je to ta, která významnému pochybení dokáže předcházet.

A dále:

Kontrola nesmí být měřena počtem kontrolních úkonů. Musí být hodnocena podle rizika, které pomohla omezit, problémů, které pomohla napravit, a kvality finančního řízení, kterou pomohla vytvořit.

Pro Model 77 proto navrhujeme základní posloupnost:

VEŘEJNÝ CÍL → ROZPOČET → RIZIKO → SCHVÁLENÍ → ZÁVAZEK → PLNĚNÍ → PLATBA → VÝSLEDEK → KONTROLA → NÁPRAVA → POUČENÍ.

A zcela zásadní pravidlo:

Kdo rozhoduje o veřejných penězích, nesmí být jediným, kdo následně hodnotí správnost vlastního rozhodnutí.

Prameny a další četba

K 21. září 2026 zůstává účinným základním předpisem zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. Jeho účinnost však skončí 31. prosince 2026.

Od 1. ledna 2027 jej nahradí zákon č. 231/2025 Sb., o řízení a kontrole veřejných financí. Nová úprava výslovně zavádí zásadu řádného finančního řízení založenou na účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti a zásadu koordinace kontrolních činností.

Ministerstvo financí uvádí, že období do 31. prosince 2026 je legisvakančním obdobím určeným pro implementaci nového systému řízení a kontroly veřejných financí v jednotlivých veřejných institucích.

Přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků upravuje zákon č. 420/2004 Sb. Jeho předmětem jsou mimo jiné příjmy a výdaje rozpočtu, majetek, veřejné zakázky, pohledávky, závazky, účetnictví a vybrané ukazatele dluhu samospráv.

Zadávání veřejných zakázek upravuje zákon č. 134/2016 Sb., který představuje jednu důležitou, nikoli však jedinou část systému odpovědného nakládání s veřejnými prostředky.