Volby

Odhadovaný čas čtení: 20minut 13 views

Volby dávají zemskému obvodu demokratickou legitimitu.

Pokud má obvod rozhodovat o veřejných prostředcích, regionálních prioritách a službách, musí být jeho politické vedení odvozeno:

OD VŮLE OBČANŮ DANÉHO ÚZEMÍ.

Samotná existence voleb však ještě nezaručuje:

dobře fungující demokratickou odpovědnost.

Rozhodující je také:

KOHO OBČAN VOLÍ

ZA CO ZVOLENÝ ORGÁN ODPOVÍDÁ

JAK SE HLASY PŘEVÁDĚJÍ NA MANDÁTY

JAK VZNIKÁ VÝKONNÁ MOC

ZDA VOLIČ DOKÁŽE PO SKONČENÍ VOLEBNÍHO OBDOBÍ URČIT, KDO NESE ODPOVĚDNOST ZA VÝSLEDEK.

Proto Model 77 používá zásadu:

NEJPRVE KOMPETENCE → POTOM INSTITUCE → POTOM ODPOVĚDNOST → TEPRVE POTOM VOLEBNÍ SYSTÉM.

Ústavní východisko

FAKT

Ústava České republiky stanoví, že členové zastupitelstev územních samosprávných celků jsou voleni:

TAJNÝM HLASOVÁNÍM

na základě:

VŠEOBECNÉHO

ROVNÉHO

PŘÍMÉHO VOLEBNÍHO PRÁVA.

Funkční období zastupitelstva je čtyřleté.

Pokud by zemské obvody nahradily dnešní vyšší územní samosprávné celky, bylo by jejich zastupitelstvo nutné zasadit do odpovídajícího:

ústavního a volebního rámce.

Současný krajský model

FAKT

Současná zastupitelstva krajů jsou volena jednou za čtyři roky podle zásad:

POMĚRNÉHO ZASTOUPENÍ.

Ministerstvo vnitra uvádí, že podle počtu obyvatel má krajské zastupitelstvo:

45, 55 nebo 65 členů.

Současný systém tedy představuje jeden z možných:

referenčních modelů.

Model 77 jej však nemusí automaticky převzít.

Současné krajské volby jako referenční zkušenost

Platný zákon umožňuje voliči ovlivňovat také pořadí kandidátů pomocí přednostních hlasů. Kandidát, který dosáhne zákonem stanoveného podílu přednostních hlasů, může získat přednost při přidělení mandátu.

To ukazuje dvě možné vrstvy demokratické volby:

VOLBA POLITICKÉHO USKUPENÍ

VOLBA KONKRÉTNÍCH OSOB.

Model 77 musí rozhodnout:

jak silná má být každá z těchto složek.

Co mají volby zemského obvodu vytvořit

Základním výsledkem voleb má být:

ZEMSKÉ ZASTUPITELSTVO.

To má představovat:

demokratickou reprezentaci obyvatel celého obvodu.

Nemá být:

shromážděním delegátů jednotlivých obecních radnic.

Zastupitel odpovídá:

občanům obvodu,

nikoli pouze:

jedné obci nebo instituci.

Obvod je samosprávné společenství

Pokud má mít zemský obvod skutečný politický význam, jeho občané musí být schopni rozhodovat:

o jeho politickém směru.

Proto musí existovat přímá vazba:

OBČAN → VOLBA → ZASTUPITELSTVO → ROZHODNUTÍ → ODPOVĚDNOST → DALŠÍ VOLBA.

To je základ:

politické odpovědnosti.

Volební systém nemá předcházet kompetencím

Pokud zastupitelstvo rozhoduje:

o několika omezených funkcích,

může potřebovat:

jinou institucionální velikost

než orgán s:

rozsáhlým rozpočtem a mnoha veřejnými službami.

Proto:

POČET MANDÁTŮ I VOLEBNÍ MODEL ZÁVISÍ NA SKUTEČNÉM VÝZNAMU ZEMSKÉHO OBVODU.

Velikost zastupitelstva

NÁVRH K OVĚŘENÍ

Počet zastupitelů může být odvozen:

od počtu obyvatel.

Nemusí však kopírovat:

dnešní pásma krajských zastupitelstev.

Zemské obvody budou pravděpodobně:

výrazně menší než současné kraje.

Proto je třeba samostatně vyhodnotit:

minimální velikost potřebnou pro politickou pluralitu

maximální velikost, nad níž již rostou náklady bez odpovídajícího přínosu.

Příliš malé zastupitelstvo

Pokud bude zastupitelstvo příliš malé, může dojít k:

silné koncentraci politické moci

omezenému zastoupení menších politických proudů

horšímu zastoupení různých částí území.

V menším sboru také každý jednotlivý mandát představuje:

velký podíl politické moci.

Příliš velké zastupitelstvo

Naopak příliš početný orgán:

zvyšuje náklady

a může:

komplikovat politické rozhodování.

Proto nepotřebujeme:

maximální počet politiků.

Potřebujeme:

dostatečně reprezentativní orgán schopný efektivně rozhodovat.

Stejný počet členů pro všechny obvody?

OTEVŘENÁ OTÁZKA

Jednou možností je:

stejný počet zastupitelů ve všech obvodech.

Výhodou je:

jednoduchost.

Nevýhodou:

velké rozdíly v počtu obyvatel na jednoho zastupitele.

Druhou možností je:

pásmový systém podle populace.

Ten používá v určité podobě již současná krajská úroveň.

Rovnost hlasu

Základním požadavkem musí být:

srovnatelná váha hlasu občana.

To neznamená:

absolutně matematicky identickou hodnotu každého hlasu za všech okolností.

Ale rozdíly nesmějí být:

svévolné nebo založené na politickém zvýhodňování určitého území.

Jeden zemský obvod jako jeden volební obvod

Jednou z možností je:

CELÝ ZEMSKÝ OBVOD = JEDEN VOLEBNÍ OBVOD.

Výhodou může být:

silná proporcionalita.

Voliči vybírají zastupitele:

pro celý zemský obvod.

Rizikem může být:

dominance největšího města nebo nejlidnatější části území.

Více volebních oblastí uvnitř obvodu

Alternativou je rozdělit zemský obvod:

na několik volebních částí.

Cílem může být:

lepší územní reprezentace.

To však přináší riziko:

nerovné váhy hlasů

složitějšího volebního systému.

Proto takové členění vyžaduje:

silné funkční zdůvodnění.

Mapa samosprávy a volební mapa

Pokud je to možné, má platit:

VOLEBNÍ MAPA NEMÁ ZBYTEČNĚ VYTVÁŘET DALŠÍ ÚZEMNÍ VRSTVU.

Jestliže vytvoříme:

zemský obvod

a uvnitř něj dalších:

mnoho speciálních volebních obvodů,

může se systém znovu stát:

složitým.

Ochrana menších částí obvodu

Současně musíme řešit legitimní otázku:

Nebude celé zastupitelstvo pocházet především z největšího města?

Tento problém nemá být řešen:

automatickým rozdělením mandátů mezi obce.

Takový systém by mohl narušit:

rovnost volebního práva.

Je však vhodné analyzovat:

reálnou geografii kandidátů a zvolených zastupitelů.

Zemský zastupitel není obecní delegát

Zastupitel zemského obvodu má rozhodovat:

o celém obvodu.

Nemá být:

vyslancem své domovské obce, který hájí pouze její rozpočet.

To je důležité i pro politickou kulturu Modelu 77.

Obvod má vzniknout:

jako společná politická úroveň,

ne:

jako permanentní vyjednávání obcí o podílu na rozpočtu.

Kandidátní listiny

Jednou z možností zůstává:

poměrný systém kandidátních listin.

Je známý ze současných krajských voleb.

Může umožnit:

proporční zastoupení politických proudů.

Musíme však testovat:

jak silnou roli mají mít politické strany a jak silnou konkrétní kandidáti.

Politické strany mají legitimní roli

Zastupitelská demokracie potřebuje:

politickou soutěž.

Politické strany a hnutí umožňují:

vytvářet programy,
spojovat kandidáty,
nést politickou identitu,
vytvářet odpovědné většiny.

Model 77 proto nemá vycházet z předpokladu:

strany z regionální politiky odstraníme.

Politická strana však není stát

Současně zůstává princip:

POLITICKÁ STRANA ≠ VEŘEJNÁ INSTITUCE.

Po volbách nemá být profesionální administrativa:

stranickou organizací vítězné koalice.

Volební výsledek má určit:

politické vedení,

nikoli:

stranickou příslušnost profesionální správy.

Nezávislí kandidáti

OTEVŘENÁ OTÁZKA

Je vhodné analyzovat, jakým způsobem umožnit účast také:

nezávislým kandidátům nebo místním kandidátním uskupením.

Podmínky kandidatury nemají být nastaveny tak, aby:

bez funkčního důvodu uzavíraly soutěž pouze několika velkým stranám.

Současně musí systém chránit:

seriózní a administrativně zvládnutelné volby.

Volební práh

Současný krajský volební systém obsahuje mechanismus uzavírací klauzule pro vstup do rozdělování mandátů a zákon upravuje také převod hlasů na mandáty a přednostní hlasování.

Pro Model 77 je třeba samostatně řešit:

zda práh potřebujeme

a pokud ano:

jakou funkci má plnit.

Účel volebního prahu

Volební práh může omezovat:

extrémní fragmentaci zastupitelstva.

Zároveň ale omezuje:

zastoupení části odevzdaných hlasů.

Proto nesmí být jeho výše:

náhodným číslem.

Musí být posuzována podle:

velikosti zastupitelstva,
velikosti obvodu,
požadované proporcionality,
schopnosti vytvořit funkční politické vedení.

Stabilita versus reprezentativnost

Každý volební systém hledá určitou rovnováhu mezi:

REPREZENTATIVNOSTÍ

SCHOPNOSTÍ VYTVOŘIT FUNKČNÍ VEDENÍ.

Více proporcionality může znamenat:

více politických proudů.

Silnější koncentrace mandátů může usnadnit:

vznik většiny.

Model 77 nemá předem prohlásit:

jednu z těchto hodnot za absolutní.

Musí hledat systém odpovídající:

kompetencím zemského obvodu.

Preferenční hlasy

Preferenční hlasování může posílit:

osobní odpovědnost kandidátů vůči voličům.

Současný krajský systém již umožňuje přednostní hlasy.

Model 77 může testovat:

jak silný má být jejich skutečný účinek.

Otevřená nebo flexibilnější kandidátka

NÁVRH K OVĚŘENÍ

Je možné analyzovat systém, ve kterém občan:

volí politický program

ale současně má:

významnější možnost ovlivnit konkrétní osoby, které mandát získají.

To může posílit:

vztah mezi zastupitelem a občanem.

Je však nutné ověřit:

srozumitelnost a dopady takového modelu.

Volební období

Současná Ústava stanoví pro územní zastupitelstva:

čtyřleté funkční období.

Model 77 může z tohoto období:

vycházet jako ze základní varianty.

Případná změna by potřebovala:

samostatné ústavní a institucionální zdůvodnění.

Čtyři roky jako referenční varianta

Čtyřleté období poskytuje určitý kompromis mezi:

politickou odpovědností vůči voliči

časem potřebným pro realizaci politiky.

Zda je pro Model 77 vhodné:

beze změny,

bude možné posoudit teprve podle:

rozsahu jeho kompetencí.

Výkonná moc

Volby zastupitelstva řeší pouze:

část demokratické architektury.

Druhá zásadní otázka zní:

KDO VEDE ZEMSKÝ OBVOD MEZI ZASEDÁNÍMI ZASTUPITELSTVA?

Existují dvě základní koncepční cesty.

Varianta 1 – výkonné vedení odvozené od zastupitelstva

Občané zvolí:

ZASTUPITELSTVO.

To následně vytvoří:

POLITICKÉ VEDENÍ OBVODU.

Výhodou může být:

jednotný demokratický řetězec odpovědnosti:

VOLIČ → ZASTUPITELSTVO → VEDENÍ.

Výhoda parlamentního typu

Pokud vedení ztratí podporu zastupitelstva:

může být nahrazeno.

To může usnadnit řešení:

politických krizí během volebního období.

Současně může být politická odpovědnost vedení:

méně osobně viditelná.

Varianta 2 – přímá volba vedoucího představitele

Občané by odděleně volili:

ZASTUPITELSTVO

VEDOUCÍHO PŘEDSTAVITELE OBVODU.

Oba by měli:

vlastní demokratický mandát.

To může vytvořit:

silnou osobní politickou odpovědnost.

Riziko dvojího mandátu

Pokud je přímo zvolený představitel:

z jiné politické většiny než zastupitelstvo,

může vzniknout:

institucionální konflikt.

Proto by přímá volba vyžadovala přesně stanovit:

PRAVOMOCI

VZTAH K ZASTUPITELSTVU

MOŽNOST ODVOLÁNÍ

ŘEŠENÍ PATOVÉ SITUACE.

Bez toho by mohla:

zvyšovat institucionální nestabilitu.

Přímá volba nemůže být rozhodnuta izolovaně

Nelze nejprve rozhodnout:

„chceme přímo voleného představitele“

a potom teprve určit:

co smí dělat.

Správná posloupnost:

KOMPETENCE VÝKONNÉ MOCI → ODPOVĚDNOST → VZTAH K ZASTUPITELSTVU → TEPRVE POTOM ZPŮSOB VOLBY.

Název vedoucí funkce

Stejně jako u pojmu:

zemský obvod

nemá být název funkce:

výchozím bodem.

Může později vzniknout označení odpovídající:

skutečné institucionální roli.

Nemá smysl řešit titul:

dříve než pravomoci.

Rada

Pokud bude využit model vedení odvozeného od zastupitelstva, může existovat:

menší kolektivní výkonný orgán.

Jeho velikost má odpovídat:

rozsahu kompetencí.

Nemá vzniknout:

rozsáhlá regionální vláda kopírující ministerstva.

Politické funkce podle kompetencí

Základní princip:

MÉNĚ KOMPETENCÍ → MENŠÍ POLITICKÁ STRUKTURA.

Ne:

každý obvod potřebuje náměstka pro každou oblast veřejného života.

Politická organizace má být:

přiměřená skutečnému rozsahu odpovědnosti.

Odvolatelnost politického vedení

Systém musí umožnit:

legitimní výměnu vedení.

Pokud vedení vzniká ze zastupitelstva, může být změněno:

rozhodnutím zastupitelstva podle zákonných pravidel.

Při přímé volbě by bylo nutné řešit:

mnohem složitější mechanismus předčasného ukončení mandátu.

To je další faktor:

pro institucionální porovnání variant.

Referendum není náhradou zastupitelských voleb

Model 77 už v kapitole o přímé demokracii rozlišuje:

VOLBY → KDO ROZHODUJE

REFERENDUM → CO SE V KONKRÉTNÍ OTÁZCE ROZHODNE.

Regionální referendum proto může:

doplnit zastupitelskou demokracii.

Nemá ji:

nahradit.

Kompetence určuje rozsah regionálního referenda

Zemský obvod nemůže referendem rozhodovat:

o kompetenci, která mu nenáleží.

Platí:

KOMPETENCE → ROZSAH REFERENDA.

To zabraňuje:

politickým konfliktům mezi úrovněmi státu.

Účast ve volbách

Legitimita není pouze:

právní.

Je také:

politická a společenská.

Pokud by se zemské volby dlouhodobě účastnila velmi malá část obyvatel, vzniká otázka:

jak silnou společenskou pozici nová úroveň skutečně má.

Model proto musí sledovat:

srozumitelnost kompetencí a zájem veřejnosti.

Volič musí vědět, o čem rozhoduje

Jedním z problémů regionálních voleb může být, že občan:

nezná přesný rozsah regionálních kompetencí.

Model 77 má proto před volbami umožnit jednoduše zjistit:

O ČEM ZEMSKÉ ZASTUPITELSTVO ROZHODUJE

KOLIK PENĚZ SPRAVUJE

ZA KTERÉ SLUŽBY ODPOVÍDÁ.

To je důležitější než:

samotná volební technika.

Digitální volební profil obvodu

Digitální Model 77 může před volbami zobrazovat:

POČET MANDÁTŮ

KOMPETENCE ZASTUPITELSTVA

ROZPOČET OBVODU

KANDIDUJÍCÍ SUBJEKTY

a zákonem zveřejňované:

VOLEBNÍ INFORMACE.

Po volbách:

SLOŽENÍ ZASTUPITELSTVA

POLITICKÉ VEDENÍ

HLASOVÁNÍ

PLNĚNÍ PŘIJATÝCH ROZHODNUTÍ.

Veřejné hlasování zastupitelů

Politická odpovědnost vyžaduje, aby u významných rozhodnutí bylo možné zjistit:

KDO JAK HLASOVAL,

pokud zákon nestanoví legitimní důvod neveřejnosti.

Občan pak může spojit:

MANDÁT

ROZHODNUTÍ

ODPOVĚDNOST.

Volby a financování politiky

Regionální politická soutěž musí mít:

transparentní pravidla financování.

Model 77 nemá vytvářet:

méně kontrolovaný prostor politického financování jen proto, že jde o nižší úroveň než stát.

Konkrétní pravidla však náleží:

do celostátního volebního a politického rámce.

Politické strany a místní kandidátky

V obvodu mohou soutěžit:

celostátní politické subjekty

i případně:

regionální nebo místní kandidátní uskupení, pokud jim to volební právo umožní.

Jejich legitimita má vycházet:

ze stejných transparentních pravidel volební soutěže.

Zemské volby nemají vytvářet regionální občanství

Obvod je:

územní samospráva.

Není:

samostatným státem.

Nemá proto vlastní:

občanství.

Volební právo musí být upraveno:

v rámci jednotného českého ústavního systému.

Volební kalendář

OTEVŘENÁ OTÁZKA

Je třeba rozhodnout:

zda se zemské volby konají samostatně

nebo:

společně s jiným typem voleb.

Každá možnost může ovlivnit:

volební účast,
veřejnou pozornost,
náklady organizace voleb.

Tuto otázku je třeba hodnotit:

prakticky a demokraticky, nikoli pouze organizačně.

Souběh voleb

Současné krajské volby se konají v zákonem stanoveném cyklu a Ministerstvo vnitra uvádí, že další řádné volby do krajských zastupitelstev mají proběhnout v roce 2028 spolu s volbami do třetiny Senátu.

Model 77 může tuto zkušenost využít při analýze:

nákladů a dopadů volebního souběhu.

Volby nesmějí určovat hranice

Zásadní demokratické pravidlo:

NEJPRVE FUNKČNÍ HRANICE → POTOM VOLBY.

Nikdy:

VOLEBNÍ VÝSLEDKY → ÚPRAVA HRANIC.

Při vymezování zemských obvodů nemají být používány:

historické volební výsledky jako optimalizační kritérium.

Ochrana proti účelovému překreslování

Pokud hranice zemských obvodů současně určují:

politickou reprezentaci,

musí být jejich změna:

transparentní

odborně odůvodněná

politicky neutrální z hlediska volebních výsledků.

To je jedna ze základních pojistek:

důvěryhodnosti volebního systému.

Změna hranice a mandát

OTEVŘENÁ OTÁZKA

Pokud dojde během volebních období k významné změně hranice obvodu, musí zákon určit:

od kdy se změna projeví ve volební reprezentaci.

Výchozí zásadou by měla být:

předvídatelnost.

Občané nemají být přesouváni mezi politickými jednotkami:

nahodile během mandátu bez jasného právního režimu.

Rovnost podmínek kandidatury

Všichni kandidující musí mít:

stejný právní rámec.

Systém nesmí vytvářet:

neodůvodněnou výhodu pro kandidáty z hlavního města obvodu

ani:

pro konkrétní typ politické organizace, pokud pro rozdíl neexistuje legitimní důvod.

Náklady politického systému

Přibližně 77 zemských obvodů znamená:

větší počet samosprávných politických orgánů než současných krajů.

To je třeba:

finančně vyčíslit.

Budeme porovnávat:

POČET ZASTUPITELŮ

POČET UVOLNĚNÝCH POLITICKÝCH FUNKCÍ

ODMĚNY

PROVOZNÍ NÁKLADY POLITICKÝCH ORGÁNŮ

se současným systémem.

Více obvodů nemusí automaticky znamenat více politiků

Pokud jsou jednotlivá zastupitelstva:

výrazně menší

a Model 77 současně nahrazuje:

jiné politické struktury,

celkový rozdíl nemusí odpovídat jednoduchému:

77 ÷ 14.

Musí vzniknout:

reálná institucionální bilance.

Politická reprezentace musí odpovídat významu funkce

Není smyslem:

minimalizovat počet zastupitelů za každou cenu.

Stejně tak není smyslem:

vytvářet co nejvíce mandátů.

Rozhodující je:

kvalitní reprezentace za přiměřené veřejné náklady.

Variantní test volebního systému

NÁVRH K OVĚŘENÍ

Model 77 může simulovat několik variant.

Varianta A – poměrné zastoupení celého obvodu

Celý obvod tvoří:

jeden volební celek.

Varianta B – poměrný systém s vnitřními územními částmi

Posílená:

geografická reprezentace.

Varianta C – kombinovaný model

Část mandátů vzniká:

poměrně

a část jiným územně reprezentativním mechanismem.

Každá varianta musí být hodnocena podle:

rovnosti hlasu

proporcionality

územního zastoupení

srozumitelnosti

schopnosti vytvořit odpovědné vedení.

Není cílem najít volební systém, který někomu vyhovuje politicky

Analýza nesmí pracovat:

s tím, která strana by v konkrétním systému získala více mandátů,

jako s kritériem návrhu.

Správná otázka je:

JAKÝ SYSTÉM NEUTRÁLNĚ NEJLÉPE PLNÍ PŘEDEM STANOVENÉ DEMOKRATICKÉ FUNKCE?

Konkrétní politické výsledky:

nejsou měřítkem kvality volebního systému.

Simulace bez politického zvýhodňování

Historická volební data lze případně využít k technickému testování:

proporcionality a mechanických vlastností systému.

Nemají být používána:

k optimalizaci systému ve prospěch konkrétního politického subjektu.

Volby jako součást odpovědnostního řetězce

Celý proces lze vyjádřit:

OBČAN

↓

VOLBA

↓

MANDÁT

↓

ROZHODNUTÍ

↓

VEŘEJNÝ VÝSLEDEK

↓

KONTROLA

↓

POLITICKÉ HODNOCENÍ

↓

DALŠÍ VOLBA.

Pokud občan mezi:

volbou a výsledkem

nedokáže zjistit:

kdo rozhodoval,

je tento řetězec přerušen.

Volby nestačí bez transparentnosti

Proto jsou volby propojeny s předchozí kapitolou:

Veřejná kontrola.

Občan potřebuje mezi volbami sledovat:

ROZPOČTY

USNESENÍ

HLASOVÁNÍ

PLNĚNÍ CÍLŮ

KONTROLNÍ NÁLEZY.

Volby jsou:

vyvrcholením politické odpovědnosti,

nikoli:

jediným okamžikem demokracie.

Otevřené otázky

Pro další práci zůstávají zejména otázky:

Kolik členů má mít zemské zastupitelstvo?
Má být počet stejný ve všech obvodech?
Nebo odstupňovaný podle populace?
Má celý zemský obvod tvořit jeden volební obvod?
Jak zajistit přiměřené zastoupení různých částí území?
Jak zabránit neodůvodněné dominanci největšího města?
Jak zachovat rovnost hlasu?
Má být systém čistě poměrný?
Má existovat kombinovaný volební systém?
Jaká má být úloha kandidátních listin?
Jak silné mají být preferenční hlasy?
Jak umožnit účast nezávislých nebo regionálních kandidátek?
Má existovat uzavírací klauzule?
Pokud ano, jakou funkci má plnit?
Jak dlouhé má být funkční období?
Má zůstat čtyřleté?
Jak má vznikat výkonné vedení?
Má ho volit zastupitelstvo?
Má být hlavní představitel volen přímo?
Jak by se řešil konflikt přímo zvoleného vedení se zastupitelstvem?
Jak lze politické vedení během funkčního období legitimně změnit?
Jaký má být vztah referenda a zastupitelského rozhodování?
Mají zemské volby probíhat samostatně, nebo v souběhu s jinými volbami?
Jak zabránit účelové změně hranic podle volebních výsledků?
Jaké mají být podmínky kandidatury?
Kolik bude celý zemský politický systém stát?
Kolik politických funkcí nahradí současné struktury?
Jak zajistit veřejnou dostupnost hlasování zastupitelů?
Jak voličům před volbami jednoduše vysvětlit kompetence jejich zemského obvodu?

Vztah k Modelu 77

NÁVRH K OVĚŘENÍ

Základní demokratický řetězec může mít podobu:

OBČANÉ ZEMSKÉHO OBVODU

↓

PŘÍMÁ VOLBA ZEMSKÉHO ZASTUPITELSTVA

↓

POLITICKÉ VEDENÍ ODVOZENÉ PODLE ZVOLENÉHO INSTITUCIONÁLNÍHO MODELU

↓

PROFESIONÁLNÍ SPRÁVA.

Zastupitelstvo má mít:

jasný demokratický mandát pro jasně vymezené kompetence.

Výkonné vedení musí být:

politicky dohledatelné.

Profesionální správa musí být:

odborně stabilní.

Pracovní závěr

Volby Modelu 77 nemají být samostatným experimentem s volební technikou.

Jejich úkolem je vytvořit:

demokraticky čitelnou odpovědnost za kompetence zemského obvodu.

Současný český ústavní systém vyžaduje pro územní zastupitelstva všeobecné, rovné a přímé volební právo s tajným hlasováním a stanoví čtyřleté funkční období. Současná krajská zastupitelstva jsou volena poměrným systémem a jejich velikost se liší podle počtu obyvatel kraje.

Tyto principy představují:

výchozí zkušenost,

nikoli:

automatickou šablonu Modelu 77.

Nový systém musí být hodnocen podle toho, zda:

ZACHOVÁ ROVNOST HLASU

UMOŽNÍ POLITICKOU PLURALITU

VYTVOŘÍ ODPOVĚDNÉ VEDENÍ

PŘIMĚŘENĚ REPREZENTUJE CELÝ OBVOD

ZŮSTANE PRO VOLIČE SROZUMITELNÝ.

Proto platí:

NEJPRVE KOMPETENCE → POTOM POLITICKÁ ODPOVĚDNOST → POTOM INSTITUCE → A TEPRVE POTOM VOLEBNÍ MECHANISMUS.

A nejdůležitější demokratické pravidlo Modelu 77:

VOLIČ MUSÍ VĚDĚT NEJEN KOHO VOLÍ, ALE TAKÉ ZA CO BUDE ZVOLENÉHO ZÁSTUPCE PO ČTYŘECH LETECH HODNOTIT.