Počet obvodů

Číslo 77 je jedním z nejviditelnějších prvků celého projektu.

Právě proto musí být jedním z prvních prvků, které podrobíme:

SKUTEČNÉMU TESTU.

Model 77 nemůže být postaven na předpokladu:

„Rozhodli jsme se pro 77, a proto musíme Českou republiku rozdělit přesně na 77 částí.“

Správná otázka zní:

Kolik středních územních jednotek Česká republika skutečně potřebuje, pokud mají být současně funkční, dostupné, hospodářsky životaschopné a demokraticky odpovědné?

Teprve pokud analýza ukáže hodnotu pohybující se přibližně kolem čísla 77, získá toto číslo:

věcnou oporu.

77 je hypotéza

NÁVRH K OVĚŘENÍ

Číslo 77 v současné fázi představuje:

PRACOVNÍ HYPOTÉZU.

Nikoli:

předem stanovený počet budoucích územních jednotek.

Projekt musí být schopen dojít například k výsledku:

68

74

81

nebo jiné hodnotě,

pokud právě takový počet lépe odpovídá:

• demografii,
• spádovosti,
• dopravě,
• ekonomice,
• veřejným službám,
• správní kapacitě.

Číslo nesmí určovat mapu

Nežádoucí postup by byl:

ČESKÁ REPUBLIKA ÷ 77

↓

77 přibližně stejně velkých polí

↓

hledání důvodů, proč mají fungovat.

Model má postupovat opačně:

FUNKČNÍ ÚZEMÍ

↓

OVĚŘENÍ ŽIVOTASCHOPNOSTI

↓

HRANICE

↓

SOUČET VZNIKLÝCH JEDNOTEK.

Teprve poté můžeme říci:

kolik obvodů skutečně potřebujeme.

Výchozí demografický rámec

FAKT

Česká republika měla k 31. prosinci 2025:

10 915 839 obyvatel.

Pokud bychom pouze matematicky rozdělili populaci mezi 77 jednotek, vycházela by průměrná populace jednoho obvodu přibližně:

142 TISÍC OBYVATEL.

Tento údaj však nelze chápat jako:

cílovou velikost každého obvodu.

Praha, velká města, průmyslové oblasti a řídce osídlené regiony mají:

zcela rozdílnou geografii a hustotu obyvatelstva.

Průměr není norma

Pokud je průměr:

142 tisíc obyvatel,

neznamená to:

každý obvod musí mít 142 tisíc obyvatel.

Může existovat funkční obvod například:

s menší populací na velkém území

a jiný:

s vysokou populací na velmi malém území.

Rozhodující má být:

schopnost plnit svěřené funkce.

Počet obyvatel je pouze jedno kritérium

Při hledání optimálního počtu obvodů musíme kombinovat nejméně:

DEMOGRAFII

ROZLOHU

HUSTOTU OSÍDLENÍ

DOPRAVNÍ DOSTUPNOST

DOJÍŽĎKOVOU SPÁDOVOST

EKONOMICKÉ VAZBY

DOSTUPNOST SLUŽEB

SPRÁVNÍ KAPACITU

FISKÁLNÍ KAPACITU

HISTORICKÉ A MÍSTNÍ VAZBY.

Žádné jednotlivé kritérium nemá:

automaticky rozhodnout.

Současná územní struktura jako referenční bod

K 1. lednu 2026 evidoval Český statistický úřad mimo jiné:

6 258 obcí a vojenských újezdů

393 jednotek POÚ

206 jednotek ORP včetně příslušné pražské kategorie

78 okresních jednotek

a

15 krajských jednotek v používaném statistickém členění.

Tyto počty nejsou přímo srovnatelné s Modelem 77, protože jednotlivé kategorie:

plní rozdílné funkce.

Jsou však důležitým referenčním bodem.

Pozor na číslo okresů

Zvláště zajímavá je číselná blízkost:

MODELU 77

a tradiční:

OKRESNÍ STRUKTURY.

Bylo by však metodicky chybné z toho odvodit:

zemský obvod = okres.

Historický nebo evidenční okres:

nemá stejnou právní funkci

jako navrhovaný:

samosprávný zemský obvod.

Číselná podobnost je:

podnětem k analýze, nikoli důkazem.

Okresní struktura jako referenční mapa

Okresní vazby však stojí za podrobné prověření.

Řada současných:

• dopravních vazeb,
• institucionálních struktur,
• identit regionálních center

byla dlouhodobě ovlivňována právě:

okresním členěním.

Proto může být vhodné položit otázku:

Nakolik se funkční obvody vzniklé nezávislou analýzou budou podobat historickým okresům?

Pokud výrazně:

může být okresní dědictví využitelné.

Pokud ne:

nemá smysl ho uměle zachovávat.

ORP jako další referenční vrstva

Současný český systém používá:

obce s rozšířenou působností.

Ministerstvo vnitra uvádí 205 ORP v běžném správním pojetí; systém vznikl při nahrazení 73 okresních úřadů po reformě veřejné správy.

ORP představují zejména:

správní mikroregiony pro výkon přenesené státní správy.

Nejsou však:

samostatnou regionální samosprávou.

ORP mohou být stavebním materiálem, ne hotovým řešením

Původní tvorba správních obvodů ORP pracovala se:

spádovostí

a také s populačními parametry.

Analýza Ministerstva vnitra uvádí původní velikostní kritérium správního obvodu kolem:

15 tisíc obyvatel,

přičemž u venkovských oblastí s nízkou hustotou osídlení a velkými dopravními vzdálenostmi byly připouštěny výjimky.

To je důležitá zkušenost.

Ukazuje totiž, že už při tvorbě současné správní sítě bylo nutné kombinovat:

POČET OBYVATEL

a

GEOGRAFICKOU DOSTUPNOST.

Jeden budoucí obvod může obsahovat několik ORP

Při přibližně:

77 obvodech

a zhruba:

205 ORP

by bylo přirozené testovat, zda se jeden zemský obvod v řadě případů nebude skládat:

z několika sousedních správních obvodů ORP.

Nejde však o pravidlo:

3 ORP = 1 ZEMSKÝ OBVOD.

Taková mechanická konstrukce by byla stejně chybná jako:

Česká republika ÷ 77.

ORP mají různou velikost

Správní obvody ORP nejsou:

stejně velké populačně ani geograficky.

To je správně.

Funkční území nemusí mít:

matematickou symetrii.

Pro Model 77 z toho vyplývá:

STEJNÉ PRÁVNÍ POSTAVENÍ OBVODŮ NEVYŽADUJE STEJNÝ POČET OBYVATEL.

Potřebujeme minimální velikost

Příliš malý obvod může mít problém:

udržet odbornou administrativu

financovat svěřené kompetence

organizovat některé veřejné služby.

Proto musí vzniknout:

MINIMÁLNÍ TEST ŽIVOTASCHOPNOSTI.

Nemusí být vyjádřen pouze:

počtem obyvatel.

Minimální test životaschopnosti

NÁVRH K OVĚŘENÍ

Každý kandidátní zemský obvod musí splnit například:

POPULAČNÍ KAPACITU

Má dostatečný počet obyvatel pro výkon svěřených funkcí?

FISKÁLNÍ KAPACITU

Existuje dostatečná ekonomická základna?

ODBORNOU KAPACITU

Lze zajistit potřebnou profesionální správu?

DOSTUPNOST

Je centrum nebo síť služeb dostupná?

DEMOGRAFICKOU UDRŽITELNOST

Není oblast dlouhodobě populačně natolik oslabena, že ztratí funkčnost?

Potřebujeme také maximální velikost

Příliš velký obvod může mít opačný problém.

Může:

vzdálit občana od rozhodování

spojit několik navzájem málo propojených oblastí

vytvořit dominantní centrum a rozsáhlou periferii.

Proto bude třeba testovat také:

MAXIMÁLNÍ FUNKČNÍ VELIKOST.

Optimální interval místo jednoho čísla

Možná bude vhodnější než:

přesná populační velikost

stanovit:

doporučený interval.

Například:

MINIMUM → OPTIMÁLNÍ PÁSMO → HRANICE, NAD KTEROU JE NUTNÉ ZVLÁŠTNÍ ODŮVODNĚNÍ.

Konkrétní hodnoty však nemají být stanoveny:

před analýzou dat.

Praha narušuje jednoduchý průměr

Praha představuje:

zásadní výjimku z jakéhokoli jednoduchého populačního modelu.

Jde o:

• hlavní město,
• největší českou metropolitní oblast,
• mimořádné ekonomické centrum,
• území s vlastní specifickou samosprávnou strukturou.

Proto nesmíme při testu:

jednoduše rozdělit Prahu podle stejného vzorce jako venkovské regiony.

Praha potřebuje vlastní modelový test

Budeme muset porovnat například varianty:

PRAHA JAKO JEDEN ZVLÁŠTNÍ OBVOD

PRAHA ROZDĚLENÁ DO VÍCE OBVODŮ

nebo jinou konstrukci, která zohlední:

metropolitní vazby Prahy a Středočeského prostoru.

Žádná z těchto variant zatím není:

rozhodnutím koncepce.

Brno a další metropolitní oblasti

Podobný, i když menší problém vzniká:

v Brně

a potenciálně kolem:

Ostravy, Plzně a dalších velkých center.

Administrativní hranice města nemusí odpovídat:

skutečné každodenní spádovosti jeho obyvatel a okolních obcí.

Proto počet obvodů musí vznikat také z:

metropolitní analýzy.

Centrum obvodu

Počet obvodů úzce souvisí:

s počtem správních center.

Čím více obvodů:

tím více center.

To může zvyšovat:

dostupnost správy.

Současně však může zvyšovat:

náklady na administrativní aparát.

Každý obvod však nemusí mít celý aparát

Tady je zásadní rozdíl Modelu 77 oproti jednoduchému přepočtu dnešních krajů.

Pokud vznikne:

77 zemských obvodů,

neznamená to:

77 kompletních dnešních krajských úřadů.

Řada odborných služeb může být:

SDÍLENÁ

CELOSTÁTNÍ

nebo:

ORGANIZOVÁNA PRO VÍCE OBVODŮ.

Proto není možné náklady vypočítat:

77 × dnešní kraj.

Počet politických jednotek a počet odborných center nemusí být totožný

Můžeme mít například:

77 POLITICKÝCH SAMOSPRÁVNÝCH JEDNOTEK

ale:

menší počet specializovaných odborných center.

To umožňuje kombinovat:

BLÍZKOU POLITICKOU ODPOVĚDNOST

s

ÚSPORAMI Z ROZSAHU.

Dostupnost musí být měřena časem

Při návrhu počtu obvodů nemá být hlavním měřítkem:

vzdálenost v kilometrech.

Podstatnější je:

DOJEZDOVÁ DOBA.

Například cesta:

40 kilometrů po dálnici

může být dostupnější než:

20 kilometrů v horském nebo špatně propojeném území.

Proto má být jednou z hlavních datových vrstev:

IZOCHRONNÍ MAPA DOJÍŽĎKY.

Dostupnost fyzické správy není jediným kritériem

Moderní stát část agendy řeší:

digitálně.

To může umožnit:

větší správní území u čistě administrativních funkcí.

Naopak služby jako:

• doprava,
• zdravotnictví,
• sociální služby

mají:

silnou fyzickou geografii.

Proto optimální velikost regionu:

závisí také na druhu kompetence.

To komplikuje hledání jednoho počtu

A právě zde vzniká největší metodický problém Modelu 77.

Různé funkce mohou mít:

různou optimální geografickou velikost.

Například:

dopravní obslužnost

může mít jiné funkční území než:

specializovaná zdravotní péče.

Proto číslo 77 nemůže být odvozeno:

z jediné služby.

Politická úroveň musí být kompromisem

Zemský obvod má být:

POLITICKOU SAMOSPRÁVNOU JEDNOTKOU.

Jeho velikost tedy musí představovat:

rozumný průnik více veřejných funkcí.

Nemusí být:

dokonalým územím pro každou službu.

Pro specializované služby mohou existovat:

jiné funkční sítě.

Počet obvodů proto hledáme pro politickou odpovědnost

Zásadní otázka není:

Kolik území potřebuje každá česká veřejná služba?

Ale:

Kolik středních demokraticky odpovědných územních společenství dává v České republice funkční smysl?

To je:

jiný problém.

Demokratická velikost

Čím menší obvod:

tím potenciálně bližší vztah občana k regionální politice.

Ale příliš malá jednotka může vytvářet:

• malou politickou soutěž,
• omezenou odbornou kapacitu,
• příliš vysoké fixní náklady.

Je proto třeba hledat:

DEMOKRATICKY I SPRÁVNĚ ŽIVOTASCHOPNOU VELIKOST.

Ekonomická kapacita

Dva obvody se stejným počtem obyvatel mohou mít:

velmi rozdílnou ekonomickou základnu.

Proto musí být testováno:

• zaměstnanost,
• ekonomická aktivita,
• daňový potenciál,
• struktura hospodářství.

Cílem však není vytvořit:

pouze bohaté samostatné obvody.

To by mohlo vést k:

teritoriální ekonomické segregaci.

Fiskální vyrovnání umožňuje určitou různorodost

Obvod nemusí být:

zcela finančně soběstačný ze svých vlastních zdrojů.

Unitární stát může používat:

fiskální vyrovnání.

Proto nemá být jediným kritériem:

kolik daňových příjmů vzniká na daném území.

Musíme rozlišit:

FISKÁLNÍ KAPACITU

od

OBJEKTIVNÍ POTŘEBY.

Obvod však nesmí být strukturálně nefunkční

Solidarita nemá znamenat:

vytvoříme územní celek bez dostatečné funkční základny a stát jej bude trvale držet při životě.

Proto musí mít každý obvod:

minimální strukturální životaschopnost.

Fiskální vyrovnání řeší:

rozdílné podmínky,

ne:

špatný návrh mapy.

Historické vazby jako korekční kritérium

Historie nebude určovat:

hranice.

Může však pomoci vysvětlit:

proč některá území dlouhodobě gravitačně souvisejí.

Pokud:

historická vazba

současně odpovídá:

dojížďce, dopravě a službám,

získává větší:

analytickou váhu.

Historie proti současné spádovosti

Pokud však historická hranice vede:

proti současným každodenním vazbám,

nemá mít automatickou přednost.

Platí:

HISTORIE = DATOVÁ VRSTVA

nikoli:

VETO PROTI SOUČASNÉ FUNKCI.

Varianta 50

NÁVRH K OVĚŘENÍ

Jedním srovnávacím scénářem může být:

PŘIBLIŽNĚ 50 OBVODŮ.

Při současné populaci by matematický průměr přesahoval:

200 tisíc obyvatel na jednotku.

Možné výhody:

větší fiskální a odborná kapacita

méně politických a administrativních struktur.

Možná rizika:

větší vzdálenost občana

slabší lokální vazba

větší územní heterogenita.

Varianta 77

Pracovní varianta:

PŘIBLIŽNĚ 77 OBVODŮ.

Matematický populační průměr:

přibližně 142 tisíc obyvatel.

Potenciální charakteristika:

střední velikost mezi dnešním krajem a větším mikroregionem.

Její funkčnost však musíme:

teprve ověřit.

Varianta 100

Další srovnávací možnost:

PŘIBLIŽNĚ 100 OBVODŮ.

Matematický průměr:

přibližně 109 tisíc obyvatel.

Možná výhoda:

větší lokální blízkost.

Možné riziko:

vyšší počet politických struktur a menší administrativní kapacita některých jednotek.

Srovnání variant nemá mít předem vítěze

Nejde o to:

dokázat, že 77 porazí 50 a 100.

Máme porovnat například:

DOSTUPNOST

FISKÁLNÍ KAPACITU

ADMINISTRATIVNÍ NÁKLADY

VNITŘNÍ SPÁDOVOST

DEMOGRAFICKOU STABILITU.

Teprve potom budeme vědět:

který interval je funkční.

Možná neexistuje jedno optimum

Je možné, že analýza ukáže:

mezi 70 a 85 jednotkami nejsou zásadní funkční rozdíly.

Potom by nebylo smysluplné tvrdit:

77 je vědecky přesná hodnota.

Správnější by bylo říci:

optimální pásmo se nachází přibližně v tomto intervalu.

Konkrétní počet by potom vznikl:

z přirozených hranic funkčních regionů.

Počet vznikne z mapy spádovosti

To může být výsledná logika:

DATA VYTVOŘÍ FUNKČNÍ REGIONY

↓

REGIONY PROJDOU TESTEM ŽIVOTASCHOPNOSTI

↓

NĚKTERÉ SE SLOUČÍ

↓

NĚKTERÉ SE UPRAVÍ

↓

VZNIKNE KONEČNÝ POČET.

Tím se vyhneme:

umělému naplňování čísla 77.

Model 77 může zůstat názvem

I kdyby konečný výsledek byl například:

74 nebo 81 obvodů,

pojem:

MODEL 77

může nadále označovat:

původní výzkumnou koncepci.

Podobně jako pracovní označení projektu nemusí být:

doslovným popisem konečného čísla.

To je především:

komunikační otázka.

Kolik obvodů je politicky zvládnutelných?

Vedle administrativního hlediska musíme analyzovat:

politický systém.

Každý samosprávný obvod znamená:

• zastupitelstvo,
• volby,
• politické vedení,
• rozpočet.

Proto počet obvodů ovlivňuje:

počet veřejných funkcí a politických mandátů.

Tyto náklady musí být:

součástí modelu.

Počet zastupitelů

Později bude třeba modelovat:

VELIKOST ZASTUPITELSTVA PODLE POPULACE OBVODU.

Nemusí mít každý obvod:

stejný počet zastupitelů.

Je možné vytvořit:

pásmový systém podle počtu obyvatel.

To však patří do kapitoly:

Volby a instituce.

Příliš mnoho politických mandátů?

Tuto námitku musíme testovat:

kvantitativně.

Nestačí tvrdit:

77 je hodně

nebo:

77 je málo.

Musíme porovnat počet politických funkcí:

v současném systému

a:

v cílovém Modelu 77.

Pokud současně zaniknou některé jiné struktury, výsledný počet nemusí:

automaticky růst.

Administrativní náklady také nepočítáme izolovaně

Model musí porovnávat:

SOUČASNÉ CELKOVÉ NÁKLADY DOTČENÝCH STRUKTUR

versus

CÍLOVÉ CELKOVÉ NÁKLADY.

Ne:

náklady nového obvodu proti nule.

Zemský obvod má:

nahrazovat nebo přebírat existující funkce.

Rozdělení současných krajských kompetencí

Počet obvodů bude silně záviset na:

tom, co jim skutečně svěříme.

Pokud zemský obvod získá:

velmi rozsáhlé současné krajské kompetence,

potřebuje pravděpodobně:

větší populační a finanční základnu.

Pokud bude mít:

užší nadobecní kompetence,

může být:

menší.

Proto:

POČET OBVODŮ NELZE DEFINITIVNĚ URČIT PŘED KOMPETENCEMI.

Zdánlivý metodický kruh

Vzniká:

KOMPETENCE POTŘEBUJÍ VELIKOST

ale:

VELIKOST OVLIVŇUJE KOMPETENCE.

Proto musí projekt postupovat:

ITERATIVNĚ.

Například:

NÁVRH KOMPETENCÍ

↓

SIMULACE 77

↓

TEST KAPACITY

↓

ÚPRAVA KOMPETENCÍ NEBO HRANIC

↓

NOVÁ SIMULACE.

To se může několikrát:

opakovat.

Model není jednorázový výpočet

Právě proto potřebujeme:

digitální simulační prostředí.

Každá změna hranice musí být schopna přepočítat například:

POČET OBYVATEL

VĚKOVOU STRUKTURU

DAŇOVOU KAPACITU

DOSTUPNOST

SÍŤ SLUŽEB.

Tím se z Modelu 77 stane:

analytický nástroj,

nikoli pouze:

mapa.

Data pro určení počtu obvodů

Pro další fázi potřebujeme minimálně:

ČSÚ

→ populace, demografie, sídelní struktura, migrace,

DOPRAVNÍ DATA

→ reálné dojezdové časy a veřejná doprava,

DATA DOJÍŽĎKY

→ práce a školy,

ROZPOČTOVÁ DATA

→ fiskální kapacita,

DATA VEŘEJNÝCH SLUŽEB

→ školy, zdravotnictví, sociální služby, infrastruktura,

ÚZEMNÍ DATA

→ obce, ORP, okresy, kraje.

Budoucnost je stejně důležitá jako současnost

Obvod nemá být navržen pouze podle:

populace roku 2026.

Musíme analyzovat:

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ.

ČSÚ uvádí, že na konci roku 2025 bylo přibližně 20,8 % populace ve věku 65 a více let a očekává další výrazné stárnutí populace.

To může mít výrazný dopad na:

• pracovní sílu,
• zdravotnictví,
• sociální služby,
• regionální finance.

Obvod musí být životaschopný i za dvacet let

Při návrhu mapy proto budeme modelovat:

SOUČASNOST

plus:

DEMOGRAFICKOU PROJEKCI.

Jinak můžeme vytvořit obvod, který je:

dnes životaschopný

ale během jedné generace:

strukturálně oslabený.

Depopulační region není automaticky špatný obvod

Současně nesmíme penalizovat:

venkovské a periferní oblasti pouze za menší populaci.

Právě ty mohou potřebovat:

silnou územní reprezentaci.

Řešením může být:

fiskální vyrovnání

a:

sdílené odborné kapacity.

Nikoli:

mechanické připojení ke vzdálenému velkému centru.

Dostupnost centra

Jedním z testů může být například:

kolik procent obyvatel dosáhne hlavního správního centra do určité doby.

Ale ani centrum nemusí znamenat:

jediné místo poskytování služeb.

Obvod může mít:

více kontaktních míst.

Polycentrický obvod

NÁVRH K OVĚŘENÍ

Některé obvody nemusí být:

monocentrické.

Mohou obsahovat například:

dvě přibližně rovnocenná města.

Politické sídlo může být jedno.

Odborné a veřejné služby mohou být:

rozloženy mezi více center.

Tím se zabrání:

zbytečné centralizaci uvnitř samotného obvodu.

Počet obvodů tedy neurčuje počet všech úřadoven

To je velmi důležité.

77 OBVODŮ ≠ 77 MÍST POSKYTOVÁNÍ KAŽDÉ SLUŽBY.

Služba může mít:

více pracovišť

nebo naopak:

jedno pracoviště pro několik obvodů.

Počet obvodů určuje především:

politickou a rozpočtovou odpovědnost.

Hranice mohou následovat celé obce

Výchozím principem bude:

OBEC PATŘÍ DO JEDNOHO ZEMSKÉHO OBVODU.

To vytváří:

jednoznačnou politickou příslušnost.

Specifické služby však mohou:

přes hranici obvodu běžně fungovat.

Občan nemá být nucen:

jezdit do vlastního obvodu, pokud je jiná služba objektivně dostupnější jinde.

Hranice nejsou zeď

To je důležité i psychologicky.

Zemský obvod nemá vytvářet:

uzavřený ekonomický nebo společenský prostor.

Česká republika zůstává:

jedním státem.

Obvod je:

jednotkou odpovědnosti,

nikoli:

hranicí každodenního života občana.

Kritéria pro první simulaci

NÁVRH K OVĚŘENÍ

První verze digitálního modelu může používat například:

POČET OBYVATEL

DLOUHODOBOU DEMOGRAFII

HUSTOTU OSÍDLENÍ

DOJEZD DO CENTRA

PRACOVNÍ DOJÍŽĎKU

ŠKOLSKOU SPÁDOVOST

ZDRAVOTNÍ SPÁDOVOST

EKONOMICKOU KAPACITU

HISTORICKÉ VAZBY.

Každému kritériu lze později určit:

váhu.

Váhy nesmí být politicky skryté

Pokud například rozhodneme:

doprava = 30 %

historie = 10 %,

je to:

hodnotové metodické rozhodnutí.

Proto musí být:

veřejně popsáno.

Digitální algoritmus nesmí vytvářet:

zdání objektivity tam, kde jsou uvnitř hodnotové volby.

Více modelů vah

Je vhodné testovat:

různé váhy kritérií.

Například:

DOPRAVNÍ VARIANTA

EKONOMICKÁ VARIANTA

DEMOGRAFICKÁ VARIANTA

VYVÁŽENÁ VARIANTA.

Pokud všechny vytvářejí:

podobné regiony,

máme silnější důkaz:

stability výsledku.

Robustní hranice

Hranice je analyticky silnější, pokud se objevuje:

v několika nezávislých modelech.

Například pokud:

dojížďka

doprava

historie

a

ekonomické vazby

ukazují podobnou hranici,

máme:

robustní kandidátní rozhraní.

Sporné oblasti

Naopak některé obce budou pravděpodobně ležet:

mezi několika přirozenými centry.

Tyto případy musí být:

výslovně identifikovány.

Nesmí je algoritmus:

skrýt.

Mohou vyžadovat:

• lokální analýzu,
• vyjádření obcí,
• veřejnou konzultaci.

Počet obvodů není jediný výsledek analýzy

Stejně důležité jako:

kolik obvodů

bude:

jak homogenní nebo funkčně propojené jsou.

Dvě varianty mohou mít:

stejných 77 jednotek

ale dramaticky rozdílnou:

kvalitu hranic.

Proto není cílem:

dosáhnout čísla.

Je:

dosáhnout funkčních jednotek.

Rozhodovací pravidlo

Pracovní pravidlo proto může znít:

NEHLEDÁME 77 OBVODŮ. HLEDÁME FUNKČNÍ OBVODY A ZJIŠŤUJEME, KOLIK JICH JE.

To by mělo být:

hlavním mottem této kapitoly.

Otevřené otázky

Pro další práci zůstávají zejména otázky:

• Jaká má být minimální populační velikost obvodu?
• Má vůbec existovat pevné populační minimum?
• Jaká má být maximální populační velikost?
• Jaké jsou přijatelné rozdíly mezi obvody?
• Jaká má být maximální dojezdová doba do hlavního centra?
• Má být měřena automobilem, veřejnou dopravou nebo kombinovaně?
• Jakou váhu má mít pracovní dojížďka?
• Jakou školská spádovost?
• Jakou zdravotní spádovost?
• Jakou váhu má mít historická kontinuita?
• Jak definovat minimální fiskální životaschopnost?
• Jak hodnotit region s malou populací, ale velkou rozlohou?
• Jak řešit metropolitní Prahu?
• Jak řešit Brno a jeho okolí?
• Mají být obvody vždy monocentrické?
• Mohou mít dvě nebo více rovnocenných center?
• Mají se pokud možno skládat z celých ORP?
• Nebo pouze z celých obcí?
• Jak porovnat 50, 77 a 100 jednotek?
• Jak započítat transformační náklady různých variant?
• Jak zabránit manipulaci vahami použitých kritérií?
• Jak zapojit obce v hraničních oblastech?
• Má existovat mechanismus budoucí změny hranic?
• Jak často případně hranice přezkoumávat?
• Jak zabránit tomu, aby se z pracovního čísla 77 stala politická podmínka bez datové opory?

Vztah k Modelu 77

NÁVRH K OVĚŘENÍ

První matematický pohled ukazuje, že při současné populaci Česka by 77 jednotek znamenalo průměrně přibližně:

142 TISÍC OBYVATEL NA OBVOD.

Tento údaj je však pouze:

orientační.

Nevypovídá ještě o tom:

zda jde o správnou institucionální velikost.

O tom rozhodnou:

KOMPETENCE

GEOGRAFIE

DOPRAVA

FINANCE

SLUŽBY

DEMOGRAFIE.

Pracovní závěr

Počet zemských obvodů nesmí být výsledkem:

politického přání

ani:

historické nostalgie.

Musí být výsledkem:

funkční analýzy České republiky.

Model 77 proto nestaví na tvrzení:

„Česká republika potřebuje 77 obvodů.“

Staví na otázce:

„Je přibližně 77 obvodů vhodným měřítkem pro demokratickou nadobecní odpovědnost v České republice?“

Na tuto otázku zatím:

nemáme definitivní odpověď.

Máme však postup, jak ji získat.

SOUČASNÁ DATA

↓

IDENTIFIKACE FUNKČNÍCH REGIONŮ

↓

TEST ŽIVOTASCHOPNOSTI

↓

TEST DOSTUPNOSTI

↓

TEST FINANCOVÁNÍ

↓

POROVNÁNÍ VARIANT

↓

SIMULACE

↓

KONEČNÝ POČET.

Proto platí:

NEHLEDÁME 77 OBVODŮ. HLEDÁME FUNKČNÍ OBVODY A ZJIŠŤUJEME, KOLIK JICH JE.

Pokud jich bude přibližně 77:

pracovní hypotéza se potvrdí.

Pokud bude optimální počet jiný:

Model 77 se tomu musí přizpůsobit.

Právě tím má projekt naplnit svůj základní metodický princip:

DATA MAJÍ ROZHODOVAT O MODELU. MODEL NEMÁ ROZHODOVAT O DATECH.