Hasiči a krizové řízení

Odhadovaný čas čtení: 24minut 383 views

Hasiči a krizové řízení tvoří systém, jehož úkolem je připravit stát a společnost na situace, při kterých běžné fungování veřejných institucí nestačí.

Může jít například o:

POŽÁRY

POVODNĚ A JINÉ ŽIVELNÍ UDÁLOSTI

PRŮMYSLOVÉ HAVÁRIE

DOPRAVNÍ NEHODY

ROZSÁHLÉ VÝPADKY INFRASTRUKTURY

EVAKUACI A OCHRANU OBYVATELSTVA

nebo jiné události vyžadující koordinovaný zásah více institucí.

Pro Deklaraci odpovědného státu proto není hlavní otázkou:

Kolik hasičských stanic nebo krizových orgánů má stát mít?

Správnější otázka zní:

Jak vytvořit systém, který dokáže předvídat rizika, rychle reagovat na mimořádnou událost, koordinovat potřebné síly a zároveň jasně určit, kdo rozhoduje a kdo za přípravu a zásah odpovídá?

Hasičský záchranný sbor není pouze požární služba

Hasičský záchranný sbor České republiky má mnohem širší funkci než samotné hašení požárů.

Je významnou součástí:

OCHRANY OBYVATELSTVA

INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU

KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ

PŘÍPRAVY NA MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI.

To je důležité i pro Model 77.

Pokud bychom systém hodnotili pouze podle počtu požárů, přehlédli bychom podstatnou část jeho skutečné funkce.

Integrovaný záchranný systém

FAKT

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, definuje integrovaný záchranný systém jako koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací.

Používá se zejména tehdy, pokud je při mimořádné události potřeba současně zapojit dvě nebo více složek systému.

Základními složkami IZS jsou:

Hasičský záchranný sbor České republiky,
jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí,
zdravotnická záchranná služba,
Policie České republiky.

IZS tedy není jedna organizace.

Je to:

SYSTÉM KOORDINACE VÍCE ORGANIZACÍ.

Integrovaný systém není sloučení institucí

To je důležitý institucionální princip.

Policie, hasiči a zdravotnická záchranná služba mají:

různé odborné úkoly,
rozdílnou právní úpravu,
vlastní organizační struktury.

Při mimořádné události však musí být schopny jednat společně.

Proto platí:

INTEGRACE ≠ INSTITUCIONÁLNÍ SLOUČENÍ.

Dobře fungující stát nemusí všechny záchranné služby spojit do jedné organizace.

Potřebuje zajistit:

společnou komunikaci, velení a součinnost tam, kde je potřeba.

Mimořádná událost

Zákon o IZS pracuje s pojmem mimořádné události jako škodlivého působení sil nebo jevů způsobených například lidskou činností, přírodními vlivy či havárií, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují záchranné nebo likvidační práce.

To je širší pojem než:

požár.

Systém proto musí být připraven na velmi rozdílné situace.

Záchranné a likvidační práce

Je vhodné rozlišovat:

ZÁCHRANNÉ PRÁCE

→ odvrácení nebo omezení bezprostředního nebezpečí,

LIKVIDAČNÍ PRÁCE

→ odstraňování následků události.

Tyto fáze mohou vyžadovat rozdílné:

kapacity,
instituce,
časový horizont.

Záchrana člověka při povodni a dlouhodobá obnova po povodni nejsou stejnou činností.

Ochrana obyvatelstva

Zákon o IZS zahrnuje do ochrany obyvatelstva zejména:

varování,
evakuaci,
ukrytí,
nouzové přežití obyvatelstva.

Krizová připravenost proto nesmí začínat až ve chvíli:

kdy událost již nastala.

Musí předem existovat:

VAROVÁNÍ → PLÁN → ODPOVĚDNOST → KAPACITY → KOMUNIKACE.

Profesionální hasiči a dobrovolné jednotky

Český systém stojí na kombinaci:

PROFESIONÁLNÍHO HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU

JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY, VČETNĚ JEDNOTEK ZŘIZOVANÝCH OBCEMI.

To je významný příklad kombinace:

STÁTNÍ PROFESIONÁLNÍ KAPACITY

MÍSTNÍ ODPOVĚDNOSTI.

Pro Model 77 je tato logika velmi cenná.

Ne všechno musí provozovat stát.

Současně ne všechno lze ponechat pouze místním dobrovolným kapacitám.

Jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí

Obce mají v systému požární ochrany významnou roli prostřednictvím jednotek sboru dobrovolných hasičů.

Tyto jednotky mohou být zvlášť důležité:

v menších obcích,
ve venkovských oblastech,
při plošných událostech,
při dlouhotrvajících zásazích.

Je však důležité rozlišovat:

spolek dobrovolných hasičů

jednotku požární ochrany obce.

Nejde automaticky o totéž.

Jednotka zařazená do systému požární ochrany plní konkrétní veřejné úkoly podle právních pravidel.

Dobrovolnost neznamená amatérismus

Zapojení dobrovolných jednotek nesmí být zaměňováno s představou:

méně profesionálního zásahu.

Jednotka plnící veřejný bezpečnostní úkol musí mít:

potřebný výcvik,
vybavení,
organizaci,
jasné velení.

Dobrovolný charakter personální základny nevylučuje:

profesionální standard výkonu.

Plošné pokrytí

Systém požární ochrany má reagovat na skutečné územní riziko.

Důležitější než administrativní hranice je:

jak rychle se potřebná jednotka dostane na místo události

jakou schopností disponuje.

Proto je správnější uvažovat:

RIZIKO → POTŘEBNÁ SCHOPNOST → DOSTUPNOST → JEDNOTKA,

nikoli:

KAŽDÁ SPRÁVNÍ JEDNOTKA → STEJNÁ HASIČSKÁ STRUKTURA.

Stanice se nemají rozmísťovat podle politické mapy

Pro Model 77 z toho plyne velmi důležitý závěr.

Vznik 77 zemských obvodů nemusí znamenat:

77 samostatných hasičských systémů

ani:

stejný počet profesionálních stanic v každém obvodu.

Rozmístění profesionálních a dobrovolných kapacit musí vycházet například z:

počtu obyvatel,
dojezdových časů,
průmyslových rizik,
dopravní infrastruktury,
charakteru území,
zkušenosti s mimořádnými událostmi.

Platí:

BEZPEČNOSTNÍ MAPA MÁ VYCHÁZET Z RIZIKA, NIKOLI Z ADMINISTRATIVNÍ SYMETRIE.

Dojezdová dostupnost

U záchranných služeb má čas mimořádný význam.

Proto je vhodné hodnotit systém podle:

reálné operační dostupnosti,

nikoli pouze podle:

počtu budov nebo jednotek.

Dvě území se stejným počtem obyvatel mohou potřebovat jinou strukturu, pokud se liší:

dopravní sítí,
terénem,
hustotou osídlení,
průmyslovými riziky.

Riziková mapa území

NÁVRH K OVĚŘENÍ

Model 77 by mohl pracovat se společnou mapou krizových a zásahových rizik.

Mohla by obsahovat například:

POVODŇOVÉ RIZIKO

PRŮMYSLOVÉ PROVOZY

VÝZNAMNÉ DOPRAVNÍ UZLY

LESNÍ A PŘÍRODNÍ RIZIKA

KRITICKOU INFRASTRUKTURU

DOSTUPNOST ZÁCHRANNÝCH KAPACIT.

Cílem není zveřejňovat citlivé bezpečnostní informace.

Má umožnit plánování podle:

skutečného rizika.

Krizové řízení

Krizové řízení je širší než samotný zásah hasičů.

Ministerstvo vnitra aktuálně popisuje krizové řízení jako systém, ve kterém mají ministerstva a další orgány vlastní odpovědnost za připravenost na krizové situace a vytvářejí k tomu odborná pracoviště podle krizového zákona č. 240/2000 Sb.

To ukazuje důležitý rozdíl:

ZÁCHRANNÝ ZÁSAH

KRIZOVÉ ŘÍZENÍ STÁTU

nejsou totéž.

Krizové řízení je řízení veřejné moci za mimořádných podmínek

Při rozsáhlé krizi mohou běžné institucionální procesy reagovat příliš pomalu.

Stát proto potřebuje předem stanovené:

MIMOŘÁDNÉ PRAVOMOCI

KOMPETENCE

VELENÍ

KOMUNIKACI

ODPOVĚDNOST.

Současně jde o oblast, kde může veřejná moc mimořádně zasahovat do:

pohybu osob,
využívání majetku,
běžného provozu institucí.

Proto musí mít krizové pravomoci:

jasný právní základ a časové omezení.

Krizová pravomoc nemá být běžnou správou

Základním principem má být:

MIMOŘÁDNÁ PRAVOMOC PRO MIMOŘÁDNOU SITUACI.

Nemá se stát pohodlným způsobem běžného řízení státu.

Platí:

KRIZE → MIMOŘÁDNÉ OPATŘENÍ → KONTROLA → UKONČENÍ OPATŘENÍ → NÁVRAT K BĚŽNÉMU REŽIMU.

To odpovídá již formulovaným zásadám Deklarace:

mimořádné pravomoci musí být časově omezené a kontrolovatelné.

Krizové plánování

Stát nemůže spolehlivě improvizovat až během krize.

Potřebuje předem znát:

odpovědné instituce,
kontaktní místa,
dostupné síly,
kritickou infrastrukturu,
možné scénáře.

Krizový plán není předpovědí budoucnosti.

Je:

přípravou na možné scénáře.

Plán však nesmí předstírat, že zná budoucnost

Každá skutečná krize bude mít specifické vlastnosti.

Příliš rigidní plán může selhat stejně jako absence plánu.

Proto má systém kombinovat:

PŘEDEM PŘIPRAVENÉ POSTUPY

MOŽNOSTÍ OPERATIVNĚ REAGOVAT.

Důležité je především vědět:

kdo má v konkrétním okamžiku pravomoc rozhodovat.

Velení při zásahu

Při mimořádné události nemůže několik zasahujících institucí současně nezávisle řídit stejnou operaci.

Musí existovat jasný mechanismus koordinace.

Integrovaný záchranný systém právě proto vytváří:

společný rámec součinnosti.

Jeho smyslem je zabránit situaci:

každá složka pracuje správně sama za sebe, ale systém jako celek nefunguje.

Jednotná komunikace

Záchranné složky potřebují schopnost:

sdílet informace,
předávat operační požadavky,
koordinovat nasazení.

HZS provozuje také informační infrastrukturu podporující sdílení dat a komunikaci uvnitř HZS a IZS.

Pro Model 77 je z toho důležitý princip:

ROZDÍLNÉ INSTITUCE → SPOLEČNÝ KOMUNIKAČNÍ STANDARD.

Data musí cestovat rychleji než administrativa

Při mimořádné události není prostor, aby instituce:

opakovaně přepisovaly stejné údaje,
telefonicky zjišťovaly kontakty,
čekaly na předávání papírových dokumentů.

Krizové informační systémy proto musí být:

INTEROPERABILNÍ

ODOLNÉ

BEZPEČNÉ

SCHOPNÉ FUNGOVAT I PŘI ČÁSTEČNÉM VÝPADKU INFRASTRUKTURY.

Digitální odolnost

Digitalizace může významně zlepšit krizové řízení.

Současně však vytváří nové riziko.

Pokud je celý systém závislý na:

internetu,
elektřině,
jediném datovém centru,
jednom komunikačním kanálu,

může právě během krize selhat.

Proto musí být krizové systémy navrhovány s principem:

REDUNDANCE.

Tedy:

pokud jedna cesta selže, existuje jiná.

Varování obyvatelstva

Úspěšné krizové řízení vyžaduje také schopnost rychle informovat obyvatelstvo.

Nestačí:

mít správnou informaci uvnitř úřadu.

Je třeba ji:

rychle → přesně → srozumitelně

dostat k lidem.

Varování musí obsahovat především:

CO SE DĚJE

KOHO SE TO TÝKÁ

CO MÁ ČLOVĚK UDĚLAT

KDE ZÍSKÁ DALŠÍ INFORMACE.

Komunikace nesmí být zahlcena

Příliš mnoho upozornění může vést k:

varovné únavě.

Pokud systém upozorňuje obyvatelstvo na každou drobnou událost, lidé mohou přestat reagovat i na skutečně závažné varování.

Proto musí být krizová komunikace:

odstupňovaná podle závažnosti.

Odpovědnost občana

Ochrana obyvatelstva není pouze povinností státu.

Občan má také vlastní odpovědnost:

sledovat důvěryhodné informace,
respektovat zákonné pokyny při mimořádné situaci,
přiměřeně se připravit na běžně předvídatelná rizika.

Stát však nesmí přenášet vlastní selhání na občana větou:

měl jste být připraven.

Platí rovnováha:

STÁT VYTVÁŘÍ FUNKČNÍ SYSTÉM

OBČAN SE CHOVÁ ODPOVĚDNĚ.

Odolnost domácností

NÁVRH K OVĚŘENÍ

Součástí ochrany obyvatelstva může být srozumitelné vzdělávání o tom, jak reagovat například při:

výpadku základních služeb,
evakuaci,
mimořádné přírodní události.

Nemá jít o vytváření strachu.

Má jít o:

praktickou občanskou gramotnost.

Stejně jako občan zná základy první pomoci, může znát i základní principy chování při mimořádné události.

Kritická infrastruktura

Krizové řízení se netýká pouze lidí a zasahujících jednotek.

Moderní společnost závisí na infrastruktuře:

ENERGIE

VODA

TELEKOMUNIKACE

DOPRAVA

ZDRAVOTNICTVÍ

DIGITÁLNÍ SYSTÉMY.

Výpadek jedné oblasti může způsobit řetězový problém v dalších.

Proto krizové plánování musí pracovat:

napříč sektory.

Kaskádové riziko

Například rozsáhlý výpadek elektřiny může ovlivnit:

TELEKOMUNIKACE

→ PLATBY

→ DOPRAVU

→ ZÁSOBOVÁNÍ

→ ZDRAVOTNÍ SLUŽBY.

Proto nestačí hodnotit:

jedno riziko izolovaně.

Moderní krizové řízení musí sledovat:

vzájemnou závislost systémů.

Odolnost veřejných institucí

Každá zásadní veřejná služba by měla odpovědět:

Co budeme dělat, pokud přestane fungovat běžná infrastruktura?

Například:

jak úřad komunikuje bez běžného internetu,
jak nemocnice funguje při výpadku energie,
jak probíhá zásobování,
jak se vyplácejí kritické platby.

Krizové řízení tedy není pouze samostatná agenda HZS.

Je:

průřezovou odpovědností celého státu.

Stát a krizové řízení

Stát musí zajistit zejména:

jednotný právní rámec,
strategickou koordinaci,
celostátní kapacity,
mezinárodní spolupráci,
ochranu kritické infrastruktury,
systém varování a ochrany obyvatelstva.

U celostátní krize nemůže být základní odpovědnost přenesena na 77 samostatných zemských obvodů.

Česká republika zůstává:

jedním krizově řízeným státem.

Zemský obvod

NÁVRH K OVĚŘENÍ

Zemský obvod však může mít v krizovém řízení významnou roli.

Může například:

koordinovat obce,
připravovat regionální krizové plány,
koordinovat regionální zásobování a infrastrukturu,
spolupracovat s HZS,
řídit některé regionální veřejné služby během krize.

Zemský obvod může být zvlášť užitečný tam, kde:

krize přesahuje jednu obec, ale ještě nepotřebuje plné celostátní řízení.

Zemský obvod není velitel hasičského sboru

Pokud HZS zůstává jednotnou státní strukturou, zemská samospráva nemá být jeho běžným organizačním nadřízeným.

Musí existovat rozdíl mezi:

POLITICKOU A KRIZOVOU KOORDINACÍ ÚZEMÍ

ODBORNÝM VELENÍM ZÁSAHU.

Politický představitel nemá během zásahu určovat:

která hasičská jednotka má použít jakou odbornou taktiku.

Obec

Obec je při řadě mimořádných událostí první veřejnou institucí bezprostředně spojenou s obyvateli.

Má význam například při:

místním informování,
evakuaci,
nouzovém zajištění obyvatel,
provozu vlastní jednotky požární ochrany,
znalosti místních podmínek.

Proto má krizový systém zachovat:

místní znalost obcí.

Starosta však nemůže všechno

Malá obec nemusí mít:

krizového specialistu,
vlastní technické kapacity,
rozsáhlý aparát.

Systém proto nemůže předpokládat, že každá obec bude samostatně schopna řídit rozsáhlou mimořádnou událost.

Subsidiarita znamená:

místní úkol místně, pokud jej místní úroveň dokáže zvládnout.

Jakmile nestačí:

aktivuje se vyšší úroveň.

Stupňování reakce

Pro Model 77 lze použít logiku:

UDÁLOST V JEDNÉ OBCI

→ místní kapacity + IZS,

UDÁLOST PŘESAHUJÍCÍ VÍCE OBCÍ

→ regionální koordinace zemského obvodu + IZS,

ROZSÁHLÁ CELOSTÁTNÍ KRIZE

→ stát.

Není to mechanické pravidlo.

Rozhodující musí být:

ROZSAH → ZÁVAŽNOST → POTŘEBNÉ KAPACITY.

Krize nerespektuje hranice

Povodeň, výpadek energetiky nebo rozsáhlý požár se nezastaví na:

hranici zemského obvodu.

Proto musí být zemské obvody schopny:

okamžité meziobvodní spolupráce.

To je další důvod, proč nemá každý obvod budovat úplně samostatný krizový systém.

Musí existovat:

společné standardy a interoperabilita.

Meziregionální kapacity

Některé specializované kapacity mohou být příliš drahé nebo málo využívané na to, aby existovaly v každém zemském obvodu.

Může být efektivnější:

jedna specializovaná kapacita → několik obvodů.

Takové rozhodování má vycházet z:

RIZIKA + DOJEZDOVÉ DOSTUPNOSTI + NÁKLADŮ.

Ne z požadavku:

každý obvod musí mít všechno vlastní.

Mezinárodní pomoc

Velká mimořádná událost může přesáhnout kapacity České republiky.

Krizový systém proto musí umět:

přijímat zahraniční pomoc,
poskytovat zahraniční pomoc,
spolupracovat se sousedními státy.

Zvlášť u pohraničních zemských obvodů může být praktická přeshraniční spolupráce významná.

Stále však platí princip z kapitoly Diplomacie:

mezinárodní závazky státu jsou odpovědností České republiky.

Financování profesionálních kapacit

Pokud je HZS státním bezpečnostním a záchranným systémem, jeho základní profesionální infrastruktura má mít:

stabilní státní financování.

Bezpečnostní kapacita nemá být závislá pouze na:

každoroční dotační soutěži.

Stabilní kompetence potřebuje:

stabilní zdroj financování.

To přímo navazuje na kapitolu Veřejné rozpočty.

Financování obecních jednotek

U obecních jednotek vzniká kombinovaná odpovědnost.

Obec je zřizovatelem místní jednotky.

Současně však tato jednotka může plnit úkoly širšího veřejného systému.

Proto je legitimní řešit:

kterou část nákladu nese obec

kterou část veřejný systém, který její kapacitu využívá.

Platí:

KDO POŽADUJE VEŘEJNOU KAPACITU → MUSÍ ŘEŠIT TAKÉ JEJÍ FINANCOVÁNÍ.

Dotace versus systémové financování

Pokud je určitá obecní jednotka dlouhodobě součástí plošného bezpečnostního systému, není optimální, aby její základní akceschopnost závisela pouze na náhodné úspěšnosti dotačních žádostí.

Projekt by proto měl rozlišovat:

ZÁKLADNÍ POVINNOU KAPACITU

ROZVOJOVOU INVESTICI.

První potřebuje předvídatelnější financování.

Druhá může být podporována projektově.

Technika

Hasičská technika má dlouhou životnost a vysoké náklady.

Proto nemá být nakupována pouze podle:

nejnižší pořizovací ceny.

Je třeba sledovat:

POŘIZOVACÍ CENU

SERVIS
PROVOZ
ŽIVOTNOST
KOMPATIBILITU.

Tedy:

náklad životního cyklu.

Standardizace vybavení

Příliš velká rozmanitost techniky může:

komplikovat servis,
školení,
náhradní díly,
vzájemnou spolupráci jednotek.

Naopak úplná technická uniformita nemusí respektovat specifické potřeby území.

Správný princip je:

STANDARDIZOVAT TAM, KDE STANDARDIZACE ZVYŠUJE KOMPATIBILITU

SPECIALIZOVAT TAM, KDE TO VYŽADUJE RIZIKO.

Personální kapacita

Hasičský systém není tvořen pouze technikou.

Potřebuje:

profesionální hasiče,
operační pracovníky,
odborníky na krizové plánování,
dobrovolné členy jednotek.

U dobrovolných jednotek je třeba sledovat:

skutečnou personální dostupnost v průběhu dne,

nikoli pouze počet formálně evidovaných členů.

Jednotka musí být schopna:

reálně vyjet.

Výcvik

Různé složky IZS musí pravidelně nacvičovat spolupráci.

Teoretický krizový plán nemusí odhalit:

nekompatibilní komunikaci,
nejasné velení,
chybějící kontakty.

Proto mají cvičení funkci:

TESTU SYSTÉMU.

Cvičení nemá být pouze:

splněnou administrativní povinností.

Po události musí přijít vyhodnocení

Každá významná krizová situace vytváří zkušenosti.

Stát má systematicky vyhodnotit:

CO FUNGOVALO

CO SELHALO

PROČ

CO ZMĚNÍME.

Tento proces je známý v různých bezpečnostních systémech jako zpětné vyhodnocení zkušeností.

Pro projekt můžeme použít jednoduchý model:

UDÁLOST → VYHODNOCENÍ → NÁPRAVNÉ OPATŘENÍ → OVĚŘENÍ PŘI CVIČENÍ.

Chyba nemusí znamenat hledání viníka za každou cenu

Vyhodnocování musí rozlišovat:

systémovou chybu

individuálního porušení povinnosti.

Pokud každý přiznaný problém automaticky vede pouze k hledání osoby k potrestání, mohou instituce začít:

chyby skrývat.

Bezpečnostní kultura potřebuje umět:

učit se z chyb

a zároveň:

postihovat skutečné závažné porušení odpovědnosti.

Revize krizové legislativy v roce 2026

FAKT

Vláda v červenci 2026 schválila záměr provést komplexní revizi krizové, obranné a související legislativy.

Ministerstvo vnitra uvádí, že připravovaná revize má mimo jiné řešit modernizaci krizového řízení, zpřesnění pravomocí orgánů krizového řízení, postavení dalších složek IZS a otázky jejich financování. Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany mají podle tohoto záměru připravit během následujících 12 měsíců závěrečnou zprávu a návrhy změn.

To je pro Deklaraci odpovědného státu mimořádně relevantní.

Současný systém není možné považovat za:

definitivně uzavřený.

Příslušná státní instituce sama aktuálně připravuje jeho širší revizi.

Projekt má proto pracovat s otevřenou variantou

Z hlediska Modelu 77 bych proto současný krizový systém označil:

SOUČASNÝ STAV – K REVIZI.

Nemá smysl navrhovat detailní definitivní kompetence podle systému, který může v následujících letech projít významnou legislativní změnou.

Máme však již nyní dostatek podkladů pro základní principy.

Krizový účet kompetence

NÁVRH K OVĚŘENÍ

Pro každé hlavní riziko lze vytvořit krizový účet kompetence:

RIZIKO

→ kdo jej monitoruje,

PREVENCE

→ kdo odpovídá,

PŘÍPRAVA

→ kdo vytváří plán,

ZÁSAH

→ kdo velí,

PODPORA

→ kdo dodává další kapacity,

OBNOVA

→ kdo financuje a organizuje návrat k běžnému stavu,

KONTROLA

→ kdo vyhodnotí postup.

To umožní odhalit:

mezery i duplicity.

Obnova po krizi

Krizové řízení nekončí:

posledním zásahem hasičů.

Po velké události může následovat:

oprava infrastruktury,
pomoc obyvatelům,
sanace,
ekonomická obnova.

Je proto vhodné rozlišovat:

ZÁSAH

KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

OBNOVU.

Různé fáze mohou mít odlišného hlavního nositele odpovědnosti.

Náhrady škod

OTEVŘENÁ OTÁZKA

Stát nemůže automaticky nahradit každou soukromou škodu způsobenou mimořádnou událostí.

Musí být vymezen vztah mezi:

soukromým pojištěním,

vlastní odpovědností,

mimořádnou veřejnou pomocí.

Veřejná pomoc má reagovat především na:

mimořádnou společenskou potřebu,

nikoli automaticky nahrazovat veškeré soukromé riziko.

Prevence versus obnova

Jedna koruna investovaná do prevence může někdy zabránit mnohem větší budoucí škodě.

Neplatí to však automaticky pro každý preventivní projekt.

Proto musí stát porovnávat:

PRAVDĚPODOBNOST RIZIKA × MOŽNÝ DOPAD × CENA PREVENCE.

Cílem není:

odstranit všechna rizika.

To není možné.

Cílem je:

řídit rizika odpovědně.

Kritéria odpovědného krizového systému

Systém lze hodnotit zejména podle:

Připravenosti
Jsou předem známé odpovědnosti a postupy?

Dostupnosti
Dorazí potřebná pomoc v odpovídajícím čase?

Koordinace
Dokážou spolu složky skutečně komunikovat a spolupracovat?

Odbornosti
Mají zasahující osoby potřebný výcvik a vybavení?

Odolnosti
Dokáže systém fungovat také při výpadku běžné infrastruktury?

Subsidiarity
Řeší problém nejnižší úroveň, která jej skutečně zvládne?

Škálovatelnosti
Dokáže se systém rychle rozšířit od místní události k celostátní reakci?

Kontroly
Jsou mimořádné pravomoci kontrolovatelné a časově omezené?

Učení
Vyhodnocuje systém zkušenosti a skutečně mění nefunkční postupy?

Hospodárnosti
Odpovídají náklady skutečnému riziku?

Otevřené otázky

Pro další práci zůstávají zejména otázky:

Jak má po vytvoření Modelu 77 vypadat územní organizace HZS?
Má policejní, hasičská a samosprávná mapa vůbec používat stejné hranice?
Které hasičské kapacity mají být celostátní a které regionální?
Jak stanovit minimální zásahovou dostupnost?
Jak financovat obecní jednotky zapojené do širšího systému požární ochrany?
Které dobrovolné jednotky potřebují garantované systémové financování?
Jak zajistit personální dostupnost dobrovolných jednotek?
Jak má fungovat krizová odpovědnost zemského obvodu?
Kdy má řízení přejít z obce na zemský obvod a ze zemského obvodu na stát?
Jak zabránit kompetenčnímu překryvu během krize?
Jak má fungovat meziobvodní pomoc?
Jaké veřejné informační systémy musí fungovat i při rozsáhlém výpadku?
Jak standardizovat krizovou komunikaci obyvatelstvu?
Jak chránit krizové systémy před kybernetickým nebo technickým výpadkem?
Jak pravidelně testovat připravenost kritické infrastruktury?
Jak vyhodnocovat významné krizové události?
Jak zapracovat výsledky právě připravované revize krizové legislativy do Modelu 77?

Vztah k Modelu 77

NÁVRH K OVĚŘENÍ

Model 77 nemá vytvořit:

77 samostatných integrovaných záchranných systémů.

Výchozí model může být:

STÁT

→ jednotný právní rámec, HZS ČR, ochrana obyvatelstva, strategické krizové řízení, celostátní kapacity a koordinace,

ZEMSKÝ OBVOD

→ koordinace krizových úkolů přesahujících jednotlivé obce, regionální infrastruktury a obnovy,

OBEC

→ místní krizová připravenost, komunikace s obyvateli, místní opatření a vlastní jednotka požární ochrany tam, kde ji systém vyžaduje,

IZS

→ společný operační rámec pro koordinaci zasahujících složek.

Hasičská a krizová mapa se přitom nemusí přesně překrývat s hranicemi 77 zemských obvodů.

Platí:

NEJPRVE RIZIKO

→ POTOM POTŘEBNÁ SCHOPNOST

→ POTOM DOJEZDOVÁ DOSTUPNOST

→ TEPRVE POTOM ORGANIZAČNÍ MAPA.

Pracovní závěr

Hasičský a krizový systém musí být připraven na situace, kdy běžná veřejná správa přestává stačit.

Jeho úspěch se však neměří pouze:

počtem uskutečněných zásahů.

Kvalitní systém dokáže:

části krizí předcházet,

připravit se na ty, kterým zabránit nelze,

rychle reagovat,

koordinovat různé instituce

obnovit běžné fungování společnosti.

Pro Deklaraci odpovědného státu proto platí:

Krizová pravomoc musí být připravena před krizí, jednoznačná během krize a kontrolovatelná po jejím skončení.

A současně:

Mimořádná pravomoc nesmí bez mimořádného důvodu přetrvávat v běžném stavu.

Pro Model 77 pak:

Obec řeší to, co zvládne místně. Zemský obvod koordinuje události skutečně nadobecního rozsahu. Stát garantuje jednotný systém, strategickou odolnost a reakci na rozsáhlé krize.

Základní posloupnost tedy zní:

RIZIKO → PREVENCE → PŘIPRAVENOST → VAROVÁNÍ → ZÁSAH → KOORDINACE → OBNOVA → VYHODNOCENÍ.

Prameny a další četba

Hlavním právním rámcem integrovaného záchranného systému je zákon č. 239/2000 Sb., který vymezuje IZS, jeho základní složky, mimořádné události, záchranné a likvidační práce a ochranu obyvatelstva.

Krizové řízení vychází zejména ze zákona č. 240/2000 Sb., krizového zákona. Ministerstvo vnitra shrnuje současnou strukturu krizového řízení a úlohu pracovišť krizového řízení jednotlivých orgánů veřejné moci.

Hasičský záchranný sbor provozuje rovněž společnou aplikační infrastrukturu podporující sdílení dat a datovou komunikaci HZS a integrovaného záchranného systému.

V červenci 2026 vláda schválila zahájení komplexní revize krizové, obranné a související legislativy. Připravované změny mají řešit mimo jiné pravomoci orgánů krizového řízení, postavení složek IZS a financování systému; jde zatím o probíhající revizi, nikoli o účinnou novou právní úpravu.